V případě samotného dolu na hnědé uhlí Turów, Česká republika stále čeká na dokumentaci EIA, aby se dle mezinárodních úmluv mohla stát přímým účastníkem mezistátního posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Rozšíření těžby totiž představuje vážné ohrožení zdrojů podzemních vod na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku. Česká republika proto po polské straně požaduje doplnění podkladů, včetně návrhu technických a kompenzačních opatření, která ztrátě podzemních vod na Liberecku předejdou.

„Polští kolegové přislíbili doplnění chybějících informací, které jsou důležité pro vyhodnocení vlivů záměru na vodní poměry na území ČR, včetně doplnění hydrologického a hydrogeologického posudku, vyhodnocení vlivů záměru na podzemní a povrchové vody, vyhodnocení vodních poměrů na území ČR atd.," uvedl po jednání ministr Richard Brabec.

Expertní skupina

Zároveň podle něj vznikne i expertní skupina, která bude mít za úkol vytvoření oboustranně odsouhlaseného řešení vlivu dolu Turów na vodní poměry na území ČR. Ve skupině budou i zástupci dolu. „Tím budeme mít zajištěny veškeré informace o záměru. Zároveň podle polské strany zatím není jisté, zda opravdu dojde k rozšíření těžby. Aktuálně probíhají průzkumy a vyhodnocování možného rozšíření dobývacího prostoru. Teprve pak budou navrhovány případné alternativy na možné zmenšení záměru, popř. kompenzace dopadů," dodal Brabec.

Pokud jde o světelné znečištění skleníky v Bogatynii, dohodli se ministři na společném postupu směrem k polské firmě Citronex, která skleníky provozuje. Polské ministerstvo životního prostředí už obdrželo stížnosti i od Němců a spojilo se s vedením dotyčné firmy. Společně s českým ministerstvem chce na firmu vytvořit tlak na technické úpravy skleníků.