Deset členů Horské služby z Jizerských hor a dalších patnáct profesionálních i dobrovolných záchranářů z Krkonoš pomáhá povodní postiženým oblastem ve Frýdlantském výběžku. Na místě operovali hned v sobotu.

„Vůbec jsme se tam nemohli dostat. Vedl jsem kolonu přes Smrk,“ uvedl Pavel Hořejší z Bedřichova, kterého už na místě vystřídali kolegové. V době sobotního výjezdu se už i lesními cestami valily řeky vody. „Když tu Smědavu znáte, tak nevěříte vlastním očím. Takovou masu vody jsem viděl naposledy v Himálajích,“ konstatoval Hořejší.

Od pondělí, komě členů, záchranáři nasadili i těžké terénní automobily a čtyřkolky s přívěsy. Jsou k dispozici především starostům vyplavených obcí a pomáhají při likvidaci následků povodní. „Nebo při převozu materiálu a lidí do míst, kam se jiné dopravní prostředky jen těžko dostanou,“ uvedl náčelník Horské služby ČR Jiří Brožek.

Dodal, že techniku horské služby poskytují pro potřeby Rychlé zdravotnické pomoci, která v postižených místech operuje. Všichni členové jsou pro pomoc Frýdlantsku uvolněni z běžných povinností horské služby.

„To ale neznamená, že v Jizerských horách a v Krkonoších nemá kdo případně zasáhnout, všechny naše povinnosti plníme beze zbytku a záchranářské týmy v horách jsou kompletní,“ řekl náčelník Brožek. Prostřednictvím horské služby nabídly pomoc i horské boudy, které jsou v dostupné vzdálenosti od zasaženého regionu.

Na Frýdlantsku tak horská služba využívá například speciální švédské vozidlo Hagglunds, které poskytla Luční bouda v Krkonoších. Původně armádní vozidlo je schopno s přívěsem jezdit i v silně rozbahněném terénu a je tak pro současné podmínky optimální.

Ze všeho nejvíc jsou ale potřeba ruce k dílu a další nářadí, kterým záchranáři disponují. „Kluci s motorovou pilou odstraňují popadané stromy a naplavené trámy. Druzí provizorně opravují most,“ vysvětlil Hořejší. Pokud by to shrnul, tak pomáhají lidem z toho nejhoršího.

Teprve když voda opadla, lidé vidí dílo zkázy. Pak přijde noc a všude se rozhostí tma. Na některých místech nešla dlouho elektřina. „Pak sedí u svíčky v provizorním obydlí a přepadne je deprese,“ míní záchranář. Podle svých dlouholetých zkušeností ví, co to s lidmi dokáže udělat.

„Stačí jen správné slovo ve správný čas, třeba při práci. Lidé to musí ze sebe dostat, potřebují se vypovídat,“ vysvětluje Hořejší. Z tohoto pohledu plní horští záchranáři i další důležitou funkci – částečnou psychologickou pomoc.

Když už je nejhůř, je kam se obrátit dál. Vznikla speciálně zřízená linka 950 485 102. „Žádný z občanů se nemusí obávat na tuto linku zavolat a požádat o pomoc. Vyškolené týmy jsou zde pro všechny, kteří potřebují především psychologickou pomoc a psychickou podporu,“ doplnila mluvčí krajských hasičů Iva Michalíčková.

V Libereckém kraji koordinuje psychosociální i humanitární pomoc psycholožka hasičů ze Středočeského kraje ve spolupráci s dalšími humanitárními a neziskovými organizacemi. Míří sem psychologové HZS Královéhradeckého, Karlovarského kraje a psychologové Police ČR, kteří budou pomáhat při koordinaci soukromých psychologů a dalších dobrovolníků při poskytování psychologické péče.

Od úterý pracují první týmy psychologů a dobrovolníků například v Raspenavě, Chrastavě a v Heřmanicích.