Jesenný/ Ledová voda, vejce sice větší než pštrosí, ale sedm metrů pod hladinou zatopeného lomu. Kdo ho najde a předá vodníkovi, vyhraje dort s velikonočním beránkem.
„Ale ne vždy potápěč, který vajíčko najde, také vyhraje, mnohdy se o již nalezené vejce strhne pěkná mela,“ upozornil Michal Černý, tiskový mluvčí potápěčské základny Diving Jesenný. Vyrážím směr Jesenný, abych soutěž viděl na vlastní oči.
Mezi potápěči
Sychravé počasí nikoho netěší. Z přítomných se k ponoru připravuje jen pět nadšenců. „Ježiši, ani nevím, kolikátý to je ročník, musíme nastartovat počítač,“ říká Zdeněk Miller, instruktor potápění, jedna z hlavních postav nejen soutěže, ale i Diving potápěčské školy a základny Lom Jesenný.
Zdislav Zítek, který se stará o potápění, ubytování a dobré jídlo, nenápadně přivírá jednomu ze soutěžících ventil pro přívod vzduchu. Vodník Jeseňák hudruje na protahování doby startu.
„Hlásím nápovědu. Od schodů obecního úřadu, jako výchozího bodu, se vajíčko nachází v azimutu sto deseti stupňů. Kompas máte,“ upřesnil Miller oblast hledání cíle. Potápěči se noří postupně do vody.
Netrvá dlouho a Petr leze z vody. „Je mi zle, jen jsem si vyzkoušel, jestli to půjde,“ hlásí a spěchá se převlékat. Asi po půlhodině se z vody hrabe i Honza. Nad hladinu jde i potápěč, kterému utáhli kyslík. „Zradila mně technika. Do deseti metrů mi kyslík pouští, pak nic,“ volá z vody.Všichni se smějí, nejvíc Zítek. Pomůže mu věc napravit.
A konečně! Jirka z dalekých Rokycan vejce tahá z vody. Vodník Jeseňák se dává na útěk, je ale dostižen Jirkovo synem a hrdě předává vejce. Táta je totiž tak zmrzlý, že sotva jde. „A teď pořádného svařáčka,“ drkotá zuby. Vejce našel po více než třičtvrtě hodinovém potápění ve vodě, která měla čtyři stupně.
