Například Petra Laurin působící v Domě česko-německého porozumění obohatila regionální literaturu kuchařkou Recepty Němců z Jizerských hor.

„Sepsat kuchařku mě lákalo už dlouho. Asi hlavně proto, že jídlo lidi sbližuje. Nejen rodiny, ale i celé generace a různé kultury. Milovaná jídla z dětství nám zůstávají v paměti snad napořád. Sešitek s recepty, který se stal základem kuchařky, se ke mně dostal při bádání po osudech místních Němců. Koncepci jsem tvořila až potom, když se nám podařilo recepty vyluštit, a to nebylo snadné,“ podotkla Laurin.

Nechtěli slepenec

Čtenáře potěšila i kniha o historii Jizerských hor, jež je první ze tří plánovaných svazků, které chtějí mapovat dějiny hor a podhůří až po druhou světovou válku. Zároveň navazuje na tři předchozí díly, které se věnovaly Jizerkám z pohledu přírody a její ochrany. Za vznikem cyklu stála před více než deseti lety, kdy vyšel první ze svazků, náhoda.

„Tehdy se mi do ruky dostala kniha o Šumavě, která se snažila zmapovat toto pohoří, ale vyšel z toho slepenec. Stálo v ní, že podobně budou zpracována i všechna ostatní česká pohoří. A tehdy jsem si řekl: tak takhle tedy ne, a pustil jsem se do Jizerek,“ vysvětlil autor a nakladatel Roman Karpaš.

Fotograf Jiří Jiroutek zase zaměřil svou pozornost na už neexistující obchodní dům Ještěd. „Místo nejen pro nákupy, ale také pro setkávání, bloumání a prohlížení výkladních skříní, tak si pamatuji obchodní dům. Budova se žlutým keramickým obkladem v šedi okolní zástavby byla jedním z atributů Liberce. Už deset let není a já se rozhodl předložit její příběh,“ popsal důvod vzniku knihy Jiroutek.

„V zásadě to funguje tak, že si ji lidé kupují jako vzpomínku. Jedná se o záznam té doby, architektury, obsahuje spoustu pohledů do provozu, jako byla například výroba zákusků či chlebíčků, pohledů do prodejních prostor a zachycuje i tehdejší zboží.“ doplnil.

Putování po okolí

Marek Řeháček a Jan Pikous stojí za vznikem stále oblíbenější série o rozhlednách. „Kombinujeme příběh rozhledny či vyhlídky a náš vlastní příběh, jak je objevujeme. Na některých jsme i přespali, fotili je při západu i východu slunce. Pro čtenáře to je atraktivnější než klasický a suchopárný popis. Už nám lidé psali, že knihy používají jako průvodce,“ vysvětluje si popularitu knihy liberecký fotograf Jan Pikous.

Marek Řeháček obohatil knižní trh také publikací Jablonecké maličkosti, která se nese v podobném duchu jako předchozí série Liberecké zajímavosti. Čtenáře seznamuje s příběhy povětšinou nepříliš známých, ale zajímavých míst na území města Jablonec nad Nisou.

Loni v říjnu se objevila na pultech publikace Jeskyně a doly Jizerských hor. Dlouholetý zaměstnanec Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous na vlastní kůži prozkoumával jeskyně v regionu. „Kniha je koncipována tak, aby čtenář nebyl zahlcen odbornými geologickými výrazy, ale aby opravdu pochopil, jak Jizerské hory vypadají pod zemí. To znamená, že vše se snažíme jednoduše vysvětlit. Troufnu si tvrdit, že poprvé přicházíme s hypotézou o celkovém vývoji Jizerky a Velké Jizery s důrazem na dolování drahých kamenů,“ přiblížil knihu její autor.

Myslí i na děti

Jizerským horám se věnuje i Sandra Dražilová Zlámalová. Zdejší kouzelná až pohádková místa ji inspirovala k napsání výpravné knížky pro děti Čarodějnice Bordelína. „Líbila se mi představa, že by se jednou děti vydaly po stopách Bordelíny,“ řekla maminka tří dětí.

Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve vysoké suché trávě asi jedenáctiletý kluk. Vychutnával si poslední okamžiky svého snu, takového toho správného snu, ve kterém člověk létá, a neměl ponětí, že dnes začnou události, které převrátí jeho život naruby. Takto začíná kniha Václava Dvořáka Písečníci a bludný asteroid, která bodovala v soutěži Kniha roku Libereckého kraje v kategorii Literatura pro děti a mládež.

„Knihu představuji jako vesmírné dobrodružství pro děti, mládež a rodiče. Řada rodičů se mi svěřila, že to čtou po nocích napřed a oceňují, že se jedná o milý a nikoli triviální a dětinský příběh,“ upřesnil Václav Dvořák z Liberce. Aktuálně má hotovou další knihu s názvem Já, Finis a vybírá finanční prostředky na její vydání.

Veršovaný příběh pro děti Pět ocásků v Harrachově Michala Dvořáka se zase dočkal druhého vydání a dokonce i polského přebásnění, kterého se zhostila Veronika Mireková.

„Prvními čtenáři byly mé tři děti, ostatně právě ony byly volnou předlohou pro mé myší hrdiny. Kniha cílí zejména na rodiny s malými dětmi, které přijedou na zimní dovolenou do Harrachova. Pro rodiny v penzionech to tak může být prima čtení na večer, které jim navíc nabídne i tip na výlet pro další den,“ doplnil Dvořák.