Intenzivní hodinový zážitek, ze kterého nešlo odejít s úsměvem, mají za sebou bezmála dvě tisícovky jabloneckých studentů. Ti v úterý ve třech vlnách navštívili místní Eurocentrum.

Žáci a studenti tentokrát netrpěli při nudných přednáškách a poučkách, ale vyslechli si autentické a většinou velmi drastické příběhy. Unikátní projekt The Action mladým lidem ukázal, jak tragické následky může mít usednutí za volant v opilosti nebo jen při obyčejné únavě.

Od diska po záběry těl visících z auta

Je krátce před jedenáctou hodinou dopoledne. Dýdžej v potemnělém sále Eurocentra mixuje jeden disko hit za druhým a rozjíždí se světelná show. Na svá místa dosedají poslední opozdilci. Někteří z nich se automaticky vrhají na pódium tančit. Jenže na téhle diskotéce má zábava rychle ustoupit do pozadí.

Hudba utichá, z pódia mizí poslední umělci. Na obří obrazovce se objevuje televizní hlasatel a oznamuje zarážející statistiku: „Osmdesát čtyři lidí v loňském roce zemřelo při dopravních nehodách, které zavinili řidiči do dvaceti let.“



A pak už to jde ráz na ráz. Autoři svižně sestříhaných klipů si neberou žádné servítky a jejich nehody jsou tak autentické, že z hlediště už dávno vymizely poslední známky nepozornosti.

Plechy vozidel se při nárazech mačkají jako plechovky, roztříštěné sklo létá vzduchem a zkrvavená těla visí z vraků – někdy ještě živá, jindy mrtvá. Stále je to jen film, mohou si říct ti nejotrlejší a znovu vzít do ruky mobil.

Jenže jen do té doby, než obrazovka ztmavne a do potemnělého sálu vejde uniformovaný policista – Tomáš Zugar z Prahy.

Žádné mentorování, jen popis reality

Z hlediště se ozvou dva nenápadné pokřiky – od této chvíle už úplně poslední. Tomáš Zugar totiž nepřišel mluvit za policii, ani mentorovat. Přišel popsat zatím nejtragičtější nehodu, kterou jako dopravní policista zpracovával.

„Ohořelý řidič měl prasklé břicho a vyteklé vnitřnosti. V hrůze jsem se otočil na doktora a ten mi říká: Tak tohle je lidské tělo… když hoří, tak se vaří, kůže to nevydrží, praskne a všechno, co je uvnitř, vyteče ven…“ líčí policista zásah u dopravní nehody, kterou způsobil právě mladý nezkušený řidič.

„Dověděli jsme se, že spolujezdce, který přežil, převezli do nemocnice, a tak jsme jeli za ním. Byl to dvacetiletý kluk. Řekl nám, že byl s kamarádem na diskotéce, dali si pár panáků, a pak už si pamatuje jen to, že se probudil na chodníku a viděl kamaráda zaklíněného v hořícím autě. Křičel na něj, ať rychle vyleze. Ale nakonec musel bezmocně sledovat, jak jeho kamarád uhořel,“ uzavřel svůj příběh Tomáš Zugar.

Jak na vás zapůsobil projekt The Action?

Hasič: Nebuďte naším zákazníkem!

Po policistovi na pódium vystoupil ještě středočeský záchranář, hasič a mladá žena, která skončila po autonehodě na vozíku.

„Řídila jsem unavená a vinou mikrospánku jsem skončila s autem na střeše ve škarpě. Bolelo to, ale myslela jsem, že mám jen vyražený dech. Jenže po chvíli jsem zjistila, že už se vůbec nedokážu pohnout,“ vypráví vozíčkářka Jarmila.

Pražský hasič Rony dal po vylíčení svého příběhu středoškolákům stručné a jasné varování: „Můžete si klasicky říkat – mně se to stát nemůže. Jenže vsadím se s vámi, že když si tohle řeknete, tak minimálně jeden z vás, co tu sedí, se na silnici stane naším zákazníkem. A při troše štěstí zrušíte jen sebe,“ varoval hasič.

Vzhledem k tomu, v jaké náladě studenti vcházeli do sálu, a v jaké po hodině vycházeli, je téměř jisté, že alespoň někteří z nich si po absolvování řidičského kurzu na tuhle akci vzpomenou.

Poznámku Martina Bergmana čtěte ZDE