Je úterý odpoledne, budova Základní školy Antonína Bratršovského v Saskově ulici nedaleko centra Jablonce nad Nisou je ztichlá. Většina žáků je už doma nebo na kroužcích, v jedné z učeben se ale svítí. Ve školním klubu se totiž připravují deváťáci na přijímací zkoušky, které je čekají už 12. až 15. dubna.

Podle exkluzivních dat, které získal Deník od Cermatu, si v posledních pěti letech vedly na Jablonecku nejlépe v přijímačkách z matematiky právě děti z této jablonecké školy.

Co se v článku dočtete

Ve školním klubu sedí 15 žáků a chvíli před půl čtvrtou si namáhají mozkové závity nad testem z matematiky. „Posledních pět minut, pomalu se blížíme ke konci,“ upozorňuje učitelka matematiky Pavla Petráková.

Někdo ještě horečně přepočítává výsledky, jiný je zachmuřeným pohledem kontroluje. Ještě jedna rychlá oprava a je konec. Právě skončil jeden z mnoha testů, který nejen obsahově, ale i časově kopíruje ostré přijímací zkoušky. Na znamení odkládají deváťáci tužky.

Pak se už žáci společně s učitelkou začnou zabývat jednotlivými úkoly, jejich řešením a výsledky. První část testu je zaměřena na převody jednotek a jejich porovnávání, na číselné a algebraické výrazy. Učitelka vysvětluje, jak si zjednodušit výpočty v závorkách.

Druhá část testu je zaměřena na rovnice. Hned první úkol představoval menší matematický oříšek. „Ta rovnice vypadá jednoduše, je ale svým způsobem zákeřná, obsahuje zlomek v závorce, mimo ni a navíc desetinné číslo,“ poznamenala Petráková.

Pája, který se jako jeden z mála spolužáků nehlásí na gymnázium, ale na odbornou střední školu, nemá správný výsledek. „Je to jen numerická chyba, prostě jsi to špatně spočítal, postup máš ale správně,“ uklidňuje ho Pavla Petráková.

Ze slovní úlohy měli někteří strach, deváťák Vojta se chytá za hlavu. Sestavit soustavu dvou rovnic se dvěma neznámými, pomocí které bylo možné slovní úlohu vyřešit, bylo pro většinu žáků obtížné. Správným postupem vyšlo, že Alena upekla 75 koláčků a 60 trubiček. Zadání slovní úlohy jednoho z deváťáků pobavilo. „Nepřemýšlej, jak by to vypadalo v reálu, jde čistě o matematiku,“ upozornila učitelka.

Deváťáci se pomalu prokousávají dalšími příklady. Třeba oddychová otázka na výpočet strany obdélníku Jakuba bavila. „To bylo jednoduché, i bez vzorečku jsem tipl správný výsledek,“ pousmál se. Další příklady jsou už složitější.

Valda sice vyřešil konstrukční úlohu dobře, udělal ale fatální chybu, když konstrukci umístil do nesprávné poloviny. „Máš správný postup, ale špatně jsi konstrukci umístil. Na to pozor, zbytečná chyba.“

Mimo samotné výsledky a ukázky řešení přidává pedagog další postřehy a popisy situací, ke kterým může při ostrém přijímacím testu dojít. „Nejhorší je takzvaně se “zacyklit”. Pokud si nevíte s jedním příkladem rady, jděte na další a pak se k předchozímu, zbyde-li vám čas, znovu vraťte. Uvědomte si, že na jednu úlohu máte v průměru čtyři minuty. Když se na některé zaseknete na deset a více minut, máte problém,“ doplnila pedagožka.

Úloh v testu z matematiky je celkem 16. Maximální možný počet dosažených bodů v testech z matematiky i českého jazyka a literatury je 50 bodů. „Naším cílem je, abychom dokázali z testů nanečisto získat alespoň 35 bodů z každého předmětu. Samozřejmě, ten, kdo ví, že je slabší v českém jazyce, musí zabrat v matematice a naopak,“ přiblížila Petráková.

Přibližně týden před samotnými přijímacími zkouškami připravují vyučující matematiky a českého jazyka přijímací zkoušky nanečisto, což je nejvěrnější simulace reálných testů.

„Nejprve máme 70 minut na matematiku, poté přestávku, během níž si probereme, co kdo udělal za chyby. Následně proběhne ve stejném režimu zkouška z českého jazyka,“ přiblížila učitelka českého jazyka Pavla Lejsková.

Nápad na přijímací zkoušky nanečisto přišel v době opatření proti šíření covid-19. „Osvědčilo se nám to. Jediné, co neumíme nasimulovat, je stresový faktor. Ten může odstartovat neznámé prostředí, neznámí lidé,“ doplnila Petráková.

A proč jsou zdejší deváťáci při přijímačkách tak úspěšní? „Dětem se věnujeme průběžně, přípravy na přijímací zkoušky začínají v podstatě od druhého stupně, od osmé třídy pak intenzivněji. Samozřejmě že by to nešlo bez zkušených pedagogů,“ vysvětlila ředitelka ZŠ Antonína Bratršovského Hana Antonínová Hegerová.

Úspěšnost podle témat: Co jde a nejde žákům ZŠ Antonína Bratršovského u přijímacích zkoušek z matematiky?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky žáky školy Antonína Bratršovského při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách za posledních 5 let. (Kategorie otázek % dobře vyřešených úkolů.)

  • Číslo a početní operace, dělitelnost – 93,5
  • Přímá, nepřímá úměrnost – 76,7
  • Číselná výrazy, zlomky, desetinná čísla – 76,7
  • Lineární rovnice, soustavy rovnic – 22,2
  • Poměr, mapa, 17,7

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat