V poslední květnový den tomu bude přesně 40 let od ničivého zemětřesení v Peru, při němž pod kamennou lavinou pod Huascaránem zahynulo čtrnáct horolezců z Liberecka a Jablonecka. Jejich tragický osud bude připomínat čtyřmetrová mohyla z „bludných“ kamenů Jizerských hor. Stát bude u výjezdu ze stadionu v Bedřichově, kde bude slavnostně odhalena v neděli 30. května, tedy přesně den před čtyřicátým výročím peruánského neštěstí.

Tragédie, která ovlivnila lyžování

„Kolem památníku vede Jizerská magistrála i trať Jizerské padesátky. Závod se od roku 1971 běhá jako Memoriál Expedice Peru, protože účastníci expedice se kdysi účastnili prvních ročníků padesátky. Tragédie v Peru navíc podle mnohých navždy ovlivnila běžecké lyžování v Jizerských horách,“ uvedla Milena Jelínková, ředitelka Jizerské o.p.s.

Oblíbenost závodu skutečně výrazně stoupla až po tragické události. Zatímco prvního ročníku Jizerské padesátky se účastnila necelá šedesátka závodníků, na startu toho desátého stálo v roce 1978 již 7863 závodníků.

O vzniku památníku se mluvilo dlouhá léta. Obec Bedřichov dokonce v minulosti žádala o dotaci na jeho výstavbu. Tu ale nezískala. V loňském roce se proto zástupci obce s Jizerskou o.p.s. a s organizátory Jizerské padesátky dohodli, že se na památník složí.

Monolit nahradily skládané balvany

Hned nato vznikla pracovní skupina a první verze podoby památníku. Původní záměr byl takový, že v Bedřichově bude stát velký žulový monolit. Jeho přesun se ale ukázal být velmi náročný, proto nakonec organizátoři zvolili jednodušší cestu – mohylu seskládanou ze šesti žulových balvanů.

„Zvolili jsme přírodní a neopracovaný kámen z Jizerek, protože účastníci expedice v těchto horách trénovali a měli k nim blízko. V neposlední řadě jsem také vycházel z toho, že lidé tragédií postižení měli k přírodě a její nevázanosti blízký vztah. Stejně tak umístění Památníku nás inspirovalo použít k tomu neopracovaný kámen,“ vysvětluje Jiří Koláček z Bedřichova, který řídil stavbu památníku.

Z expedice se nevrátil nikdo

Součástí mohyly bude bronzový hranol s údaji o tragické události včetně jmen zemřelých. Těch bylo celkem patnáct, protože jeden z horolezců několik dní před lavinou zahynul při pádu do propasti. Z patnáctičlenné expedice se tak nevrátil nikdo.

Na vznik památníku přispělo také několik desítek dobrovolných dárců.