Objekt je mimořádně otevřen až do soboty 18. září denně od 10 do 12 hodin a od 14 do 17 hodin.

"Tady jsme s maminkou bělily prádlo. Vy si to taky ještě pamatujete? Ano, bydleli jsme hned nad farou. A tady stával magacín, chodili jsme sem pro mléko!“

Rozhovor plný radostného dojetí vedla v sobotu 10. září v rámci Dne památek s jinou návštěvnicí osmašedesátiletá Gudrun Heissegová, rozená Miethová. Do Jablonce se vrátila po 46 letech z Mnichova, kde žije, aby tu našla pár vzpomínek z dětství a spolužáky na abiturientském srazu bývalé obchodní školy, kteří tu před padesáti lety maturovali.

Stejně jako ona, zamířili i kroky dalších Jablonečanů do tajemné zahrady za farou naproti kostelu sv. Anny a především – prohlédnout si dům, kde po léta žili mimořádní lidé. Manželé Jana a Josef V. Scheybalovi.

„Překvapuje mě, jak je to uvnitř velké, jsou to překrásné prostory,“ slyšela jsem nejčastěji od návštěvníků. „Jsem moc ráda, že jsem se sem mohla podívat, vždycky jen chodím okolo domu, byla jsem zvědavá. Hlavně co se s ním teď bude dít,“ shrnula postřehy mnohých Helga Mocková z Jablonce.

Do domu i zahrady se ale přišli podívat nejen lidé, kteří téměř denně ulicí Kostelní ulicí procházejí či projíždějí, ale i právě řada těch, které k místu váží osobní vzpomínky. Jako třeba zahradník, který upravil zahradu pustnoucí od smrti Jany Scheybalové.

Fara neboli Dům manželů Scheybalových zkrátka patřil během Dnů evropského dědictví, které tady v Jablonci připravují s pečlivě připravenou trasou a promyšleným programem, k hlavním tahákům.

„Chtěli jsme využít příležitosti Dne památek a nabídnout interiéry k prohlídce. Je to jedna z posledních příležitostí, protože v příštím roce chceme objekt rekonstruovat. Lidé mohou mít v budoucnu srovnání, zda se podařilo zachovat tu atmosféru zdejšího genia loci“ řekl ředitel Jabloneckého kulturního a informačního centra Roman Král.

Stará fara, to byli hlavně Scheybalovi

Dům z roku 1737 patřící spolu s kostelem sv. Anny k nejstarším stavebním památkám města obývali Scheybalovi od roku 1965. Podle jabloneckého galeristy Jana Strnada, který se Scheybalovými léta úzce spolupracoval, se fara díky nim změnila v osobité kulturní centrum.

„Bylo to ojedinělé propojení muzea, archivu, knihovny a uměleckého ateliéru pod jednou střechou. Vše prodchnuto hlubokým vztahem k dědictví minulosti a láskou k památkám, umění, krajině a přírodě. Byl to opravdový „klíč od domova“, napsal o jejich odkazu Jan Strnad.

Po smrti manželů Scheybalových získalo dům do majetku město. „Nechceme, aby tu vznikl zakonzervovaný skanzen, ale živé prostory, které budou sloužit návštěvníkům, obyvatelům města, ale i zdejším spolkům,“ popsal Král.

V plánu je malá místopisná expozice, prostory pro výstavy, komorní koncerty, ale i replika Scheybalovy pracovny. Podle Krále by mělo místo sloužit také jako badatelna pro zájemce o národopisné sbírky, které podle odborníků čítají na osmdesát tisíc položek.

Pozůstalost totiž tvoří tisíce knih, Scheybalovy kresby zachycující lidové památky, grafiky z 18. století, staré tisky kramářských písní, výrobky lidových řemesel, plakáty z 19. století, štočky na vytištění svatých obrázků a další připomínky života předků.

Sbírka nesmírné kulturní i historické hodnoty je nyní podle odkazu v Muzeu Českého ráje v Turnově. Ve městě, kde J. V. Scheybal od roku 1938 žil se svými rodiči a kde čerpal inspiraci k svému životnímu dílu. „Část odkazující na sudetika a místopis Jizerských hor by se sem měla po rekonstrukci opět vrátit,“ zdůraznil Roman Král.

Součástí sbírky je i takzvaná Getsemanská zahrada. Sousoší, které sem bylo přeneseno z Rádla a představuje ukázku lidového kamenictví z poloviny 19. století. Jedinečné místo si můžete prohlédnout ještě do konce týdne.

V sobotu 18. září se odtud navíc můžete vydat na komentovanou prohlídku nově vznikající Scheybalovou stezkou. Trasa měří 11 kilometrů a od fary zamíří v 9.30 přes Dobrou Vodu do Rychnova a na Kopaninu.

Kdo byli manželé Scheybalovi

PhDr. Josef Václav Scheybal (1928 – 2001) pracoval v historickém oddělení Severočeského muzea v Liberci. Mimo jiné přispěl k založení skanzenu na Dlaskově statku v Dolánkách. Autor celé řady děl o lidové architektuře a sochařství a kreseb souvisejících se zdejším krajem.

PhDr. Jana Scheybalová (1940 – 2008), etnografka, dlouholetá spolupracovnice a spoluautorka publikací.