V novinách chtěl pracovat už od svých deseti. Jeho sen se stal naplněním i koncem. Mozková mrtvice zastihla vyčerpaného, ale stále ještě prací umanutého novináře v 54 letech v redakci Libereckého deníku. Zemřel v pátek 8. července 2016.
Absolvent žurnalistiky na pražské Karlově univerzitě těšil své čtenáře v libereckém Vpředu, severočeském Průboji, libereckém Regionu, v deníku Sport, kde psal o milované Spartě i v Mladé frontě Dnes.
Měl encyklopedické znalosti ze všech oborů, především pak o sportu a nezměrný talent v nakládání se slovy a větami. Osud mu nikdy nedovolil, aby vynikal ve sportech, které tak zbožňoval. Ale už od pěti let uměl hrát šachy. Ještě donedávna se zúčastňoval mistrovství v této královské hře v Liberci. Právě díky nim viděl velmi přesně, jaké partie se odehrávají i na fotbalovém, hokejovém nebo volejbalovém hřišti. Jeho znalosti ze všech oblastí, ale především ze sportu, byly nezměrné. Stačila zmínka, dotaz a zatímco my jsme teprve nesměle sahali po pěšci, on už jistou rukou táhl střelcem.
Se slovy a větami kouzlil rovněž v článcích o zápasech reprezentace i místních klubů. Bylo na nich vidět, že čtyři a půl hodiny mrzl ve vlezlé zimě, jen aby mohl vidět na Bohemce v roce 1982 slavná utkání Poháru UEFA se Servette Ženeva nebo Dundee United. Jeho novinářské mistrovství oceňoval i legendární liberecký trenér Ladislav Škorpil, který z novinářské branže nechválil jen tak ledaskoho.
Na novinářské fakultě UK patřil mezi největší talenty. I když mezi jeho spolužáky byly takové hvězdy jako třeba pozdější šéfredaktor Mladé Fronty Petr Šabata nebo šéf zpravodajství Českého rozhlasu a zahraniční zpravodaj Jan Pokorný. Patřili k nim i liberecký kolega Miloslav Lubas nebo Martin Mrnka. Právě ten k jeho skonu napsal: „Příznačný konec opravdového novináře. Čest jeho památce!"
Redakce Libereckého deníku se k těmto slovům připojuje. S úctou a respektem k práci, která i přes vnitřní démony byla vždy bezchybná, k talentu, který nedokázal unést sám sebe.
Miloslav Lubas, Jana Švecová a redakce LD