Při příležitosti tenisového svátku, kterým je jablonecký turnaj Futures, jsme vyzpovídali místního fyzioterapeuta Romana Karpíška, který se dlouhodobě specializuje na odbornou péči o sportovce z řad tenistů, lyžařů, golfistů či šermířů. V případě florbalistů a plavců dokonce spolupůsobí coby fyzioterapeut v národních týmech. Věnuje se také prevenci a léčbě vývojovýchch a pohybových poruch u dětí a mládeže.


Mezi Vaše pacienty nepatří pouze profesionální sportovci, ale i amatéři a nesportovci, trpící poruchami pohybového aparátu. Jaké u těchto skupin lidí vnímáté rozdíly v přístupu k prevenci či terapii?
Rozdíly jsou obvykle výrazné. Příznivci sportu jsou větší bojovníci, je u nich patrná výrazná snaha mít své tělo funkční a odolné, což se následně projevuje nejen v kondici fyzické, ale i psychické. Coby pacienti jsou většinou cílevědomí a pečliví.
Hodně pracujete s dětmi, ať už ve sportovních přípravkách nebo při preventivních školních prohlídkách. Jak funguje spolupráce s nimi?
Děti jsou skvělé, výborně se s nimi pracuje. Pokud všechny strany chtějí, jsou výsledky rychle viditelné. A ty všechny strany jsou nejen fyzioterapeut a dítě, ale i rodiče, kteří nás musí podporovat a své děti ke cvičení vést nejen v naší ordinaci, ale i doma. Pak je spolupráce optimální.
Jsou viditelné rozdíly mezi sportujícím a nesportujícím dítětem?
Určitě! U sportovních dětí je patrná větší cílevědomost, jsou pohybově více dovedné a obratné, bývají sebevědomější. Rozhodně rodičům doporučuji vést děti ke sportu či k pohybové aktivitě, která pochopitelněnemusí být vždy na té vrcholové úrovni, to určitě ne. Nemusí pršet, stačí když kape…
Pojďme ke konkrétnímu sportu – teď příhodně k tenisu. Je při tomto sportu třeba rehabilitovat?
Tenis je velmi náročný sport, při kterém určitě hrozí jednostranné přetížení pohybového aparátu. Proto je nutné zabývat se vyrovnáním vznikajících asymetrií a svalových disbalancí, respektive předcházet jim. Různá podpůrná cvičení pak tenistovi umožňují úplně jiný výkon, vyšší odolnost, rychlejší odbourání únavy, a podobně. Je to velmi důležité, zejména při intenzivním zatížení organismu dítěte či dospělého. Samozřejmě to není jen o fyzioterapii, ale to by bylo na delší povídání.
Lze z pohledu fyzioterapeuta vrcholový tenis doporučit dětem?
Určitě ano, ovšem součástí tenisové přípravy nutně musí být i fyzická a stabilizační cvičení. Doporučit lze každý sport a každý doplňovat jiným, protože stereotyp zastavuje výsledek. Ideální je, když se zátěže těla doplňují, respektive vyrovnávají.
V případě jiných sportů působíte v roli reprezentačního fyzioterapeuta. Doporučujete florbalistům nebo plavcům tenis jako doplňkový sport?
Tenis je úžasný sport, rozvíjí pohybovou dovednost, dynamiku, postřeh, úžasně se při něm relaxuje. Nicméně jako doplňkový sport profesionálního sportovce jej nedoporučuji. Spíše jako relaxační, a určitě mimo intenzivní tréninkové období. Jak už jsem říkal, je hodně jednostranný, založený na složitém souborů pohybů, tělo si na něj musí zvykat. Pro jiné sportovce by byl velmi kontraproduktivní.
Existuje tedy vůbec nějaký sport, který lze doporučit všem sportovcům jako doplňkový, a to i v přípravném období?
Vhodné je plavání, kondiční běh, posilování, mnohdy i gymnastika. Vše samozřejmě s rozumem a vhodným začleněním do tréninkového plánu, vždy s ohledem na požadované udržování fyzické kondice nebo gradování formy pro konkrétní závod či utkání. Zapomínat nesmíme také na aktuální stav těla či psychiku každého jednotlivce. Svůj vliv sehrává i roční období.
Každopádně se tělo i psychika musí nejen zatěžovat, ale vyrovnaným způsobem i relaxovat a rehabilitovat. Jen tak je schopno dlouhodobě odolávat zátěži a spolehlivě fungovat a sloužit.