Jde o to, ještě naučit zákazníka, že pokud už sáhne po bioproduktech, měl by zvolit nabídku od českého výrobce. „Loajalita českého zákazníka je ale úplně jiná než loajalita německého a rakouského zákazníka. Naše firmy na jejich trzích s finálními produkty neuspějí," konstatoval Zdeněk Vybíral z Polabských mlékáren.
A ví dobře, o čem mluví. Denně jejich mlékárna zpracuje 20 000 litrů mléka a z toho rovná pětina je v kvalitě bio. Jedním z „jejich" dvanácti kravínů je ten náš horský, v nadmořské výšce 850 metrů, v Příchovicích. Je to nejvýše položená farma nejen v Libereckém kraji.
Šlechtitelská farma dojnic Josefa Josífka Róny má 150 kusů dobytka a z toho stovku krav. Podle odborníků produkují nejkvalitnější biomléko v České republice vůbec. Nadojí jej zhruba 2000 litrů denně „Jezdím tam pro mléko v láhvi," potvrdil Lukáš Müller z Desné.
Prodej ze dvora je jen doplňkovým benefitem pro místní. Hlavní produkce biomléka jde ke zpracování do mlékárny. Za litr dostávají výkupní cenu zhruba 11 korun, u běžného mléka to nyní je o třetinu méně.
Dříve se věnovali klasické konvenční produkci, ale před osmi lety přešli na farmaření v režimu bio. Dojivost na krávu mají i v ekologickém zemědělství stále nadprůměrnou. Pohybuje se v průměru 7500 litrů ročně. Běžně krávy v jiných farmách ale vyprodukují jen kolem 4500 litrů na dojnici a rok.
Proč se tu krávám tak daří? Zootechnička a spolumajitelka farmy Irena Vodseďálková říká, že kvůli přístupu. Všechny je zná jménem. Některé dojnice měly sedm, osm i deset telat. „Je to o individuálním přístupu nás všech ve sdružení," vysvětlila s tím, že o celou farmu stará osm lidí. Ekologické zemědělství je podle nich souhra člověka se zvířetem.
