Hned tři vodní elektrárny představila v sobotu 1. října architektka Petra Veselá a provozovatelé veřejnosti. Tou první a nejmodernější byla malá vodní elektrárna (MVE) v Železném Brodě. „Stavba je zajímavá světlíky, které odkazují na někdejší fabriku Liebigovy přádelny v Železném Brodě. Ostatně, nová elektrárna vznikla nedaleko místa elektrárny, která od poloviny 19. století zásobovala elektřinou přádelnu,“ poznamenal Veselá.

Prohlídku vodní elektrárny si lidé nenechali ujít. „Zajímám se o techniku a spousta z ní by bez elektřiny nemohla fungovat. Jezdím kolem železnobrodské elektrárny denně a vždy mě zajímalo, jak vypadá i zevnitř,“ pousmál se jeden z návštěvníků Petr Janda.

MVE Železný Brod tvoří tři Kaplanovy přímoproudé turbíny tvaru S. Při stoprocentním výkonu, kdy turbínami prochází více než 24 metrů krychlových vody, vyrábí 850 kilowatthodin elektřiny. Při celoročním stoprocentním výkonu by dokázala elektrárna pokrýt spotřebu elektrické energie cirka pěti stům domácností.

Ale zdaleka nevyrábí naplno. „Jak se blíží hladina Jizery k prvnímu povodňovému stupni, elektrárnu odstavujeme z provozu. Kvůli tomu, aby do elektrárny nevplul kmen stromu nebo kusy ledu,“ přiblížil provozovatel MVE Aleš Makovský. Stejně tak je ale elektrárna odstavena, pokud má řeka průtok méně než 4,2 metrů krychlových za sekundu. Kvůli nedostatku vody tak MVE Železný Brod stála celé tři měsíce. V sobotu 1. října elektřinu vyráběla jen jedna z menších turbín a to cirka na osmdesátiprocentní kapacitu.

Současná nová budova strojovny elektrárny stojí na obnoveném původním náhonu, který byl v šedesátých letech minulého století zasypán a stal se postupně neoficiální skládkou. „Sama elektrárna ale dnes stojí o šest set padesát metrů dále než stála elektrárna původní,“ popsal Makovský.

Nová elektrárna byla spuštěna do provozu v roce 2010, v ten samý rok získala i ocenění Stavba roku a Cenu Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu. Proces výstavby nové elektrárny ale začal dlouhé roky předtím. Trvalo to skoro dvacet let.

Historie elektrárny v Železném Brodě

Povolení stavby jezu, náhonu a původní elektrárny bylo vydáno již v roce 1861 továrníkovi Johannu Liebiegovi při stavbě přádelny, která je dnes již mimo provoz.
Turbíny tehdy poháněly přímo tovární stroje. V šedesátých letech minulého století byl náhon zasypán.
Obnova a stavba elektrárny probíhala v letech 2009 a 2010 a stála sto milionů korun. Podpořila ji i Evropská unie.