Projekt výstavby nového pavilonu Slunečních lázní opět odsunuli

Jak se zdá, před volbami si nikdo nechce „spálit“ ruce. „Měsíc před volbami nikdo neřekne jasné ano,“ vysvětlil náměstek primátora Lukáš Pleticha. Podle jeho slov se současné vedení radnice nedohodlo na finálních úpravách projektu takzvaného Slunečního pavilonu navrženého známým architektem Petrem Stolínem.

Zanedbané Sluneční lázně si na opravu ještě počkají

A tak první „volební“ vítězství slaví hnutí Nová budoucnost pro Jablonec, v jehož barvách kandiduje například i současná provozovatelka 91 let starého areálu Slunečních lázní Lucie Pokorná. I proto, že jednou z priorit hnutí je rekonstrukce areálu a ne výstavba moderního pavilonu. „Podporujeme myšlenku citlivého řešení přestavby Slunečních lázní a celého okolí přehrady,“ vysvětluje voličům Lucie Pokorná.

V PLÁNU JSOU OPRAVY

Příznivci a provozovatelé areálu už nyní plánují, co dál. „Pokud uspějeme s našimi požadavky, čeká Slunky nová stříška nad kabinkami a nový kvalitní nátěr na dřevo, případně překachličkování sprch,“ sdělila jedna z aktivistek za zachování areálu Anna Netopilová.

Ovšem jistotu, že je projekt Slunečního pavilonu odložen zcela, zastánci původní podoby nemají. „Konečné rozhodnutí, jak s projektem dál, zůstane až na příští zastupitelstvo,“ doplnil Lukáš Pleticha.

Sluneční lázně opět hlavním tématem

Téma Slunečních lázní je přitom na stole už od roku 2007, kdy byla zpracována urbanistická studie využití vodní nádrže a jejího okolí. Doslova bomba pak vypukla v roce 2014, kdy magistrát představil podobu Slunečního pavilonu architekta Petra Stolína moderního a vzdušného atriového domu. Proti návrhu se zvedla vlna odporu konzervativních návštěvníků jablonecké přehrady.

Dnešní Sluneční lázně jsou jednoduchou, lehkou dřevostavbou s hlavním průčelím orientovaným k východu. Centrem celého objektu, vybudovaného na půdorysu obráceného písmene E je střední objekt krytý strmou sedlovou střechou. Kritici původnímu areálu vytýkají sociální zázemí, které dle nich neodpovídá 21. století.

Šedesát ohlasů přišlo na téma Sluneční pavilon

Objekt slunečních lázní u vodní nádrže Mšeno byl v roce 1927 financován městem Jablonec nad Nisou. Sluneční lázně byly zřejmě velmi oblíbené a hojně navštěvované, takže již v dubnu následujícího roku došlo k jejich razantnímu rozšíření. V průběhu 2. poloviny 20. století došlo k vestavbě toalet do objektů společných šaten na konci obou křídel.

V době první republiky vznikala zařízení podobná jabloneckým Slunečním lázním v celé republice, ba v celé Evropě. V Jablonci se ale dochovaly v poměrně autentické, byť zanedbané podobě. Jsou tedy příkladem drobné rekreační architektury, která je dokladem životního stylu období první republiky. I proto byla stavba posuzována na ministerstvu kultury. Úředníci v letošním roce již podruhé rozhodli, že Sluneční lázně nejsou kulturní památkou. „Jedná se o účelovou stavbu bez jakýchkoli architektonických hodnot,“ vysvětlila rozhodnutí mluvčí ministerstva Ivana Awadová.

V posledních dnech se v centru Jablonce odehrálo několik útoků. I ve dne

SLUNEČNÍ PAVILON

Architekt Petr Stolín navrhl atriový dům přístupný ze tří stran mající horní terasu. „Na objekt těsně navazují venkovní dřevěné platformy umožňující lepší přístup z terénu a ty dále můžou sloužit k pořádání komorních kulturních akcí anebo jen tak volně k sezení či slunění. Přízemí atria je vybaveno malou restaurací se zázemím, dále jsou návštěvníkům k dispozici toalety, sprchy a převlékárny,“ popisuje svůj projekt Petr Stolín.

V Tanvaldu hořel panelový dům. Hasiči evakuovali desítky lidí

V rámci ambitu má být vymezen i prostor pro venkovní kryté sezení. Vše zahaleno lehkou průsvitnou fasádou nesenou dřevěným roštem. Srdcem celého domu má však být atrium, takzvaná rajská zahrada, osázená rychle rostoucími stromy, které mají připomínat život, krajinu a místo.