Přezdívalo se jí Žitavka nebo i kudlanka. Řeč je o železniční dráze Heřmanička, která postupně dosloužila svému účelu v minulém století. Obnovit slávu a lesk provozu na frýdlantském úzkokolejném nádraží se rozhodl spolek Frýdlantské okresní dráhy, který vznikl před sedmnácti lety. Jeho cílem je propojení nádražní budovy s výtopnou. „První překážka byla spíše mentálního rázu. Donutit se někde kopnout a začít s pokládkou kolejí,“ přiblížil předseda spolku a strojvedoucí Ladislav Crha. Ten sám si pamatuje časy, kdy koleje do Heřmanic vedly a nacházely se na nich osobní vozy v dezolátním stavu. Další překážky představují administrativní úkony, propad po povodních v roce 2010 a nutnost pokládat úzkorozchodné koleje v blízkosti provozovaných normálně rozchodných tratí.

Aktuálně budují kolejiště stanice. V minulosti tu byly čtyři koleje, spolek obnovuje tři. Důvodem je nadbytečnost a také nedostatek výhybek. Délka každé z nich se pohybuje okolo sta metrů. Už nyní na návštěvníka dýchne nádražní atmosféra. „Pražce odkupujeme starší, vyřazené, které seřízneme a použijeme znovu, tak i nové. Loni se nám také podařilo za dobrou cenu získat kolejnice ze Švestkové dráhy,“ podotkl Crha.

Spolek postupně rozšiřuje i vozový park. Odkoupili několik vagónů ze zahraničí, mají tři kryté nákladní vozy, dva osobní a dva nízkostěnné. Motorová lokomotiva T36.002 je už šestý rok na opravě v Německu ve stanici Bertsdorf na žitavské úzkokolejce. Mají totiž vzájemné členství s německým Zájmovým spolkem žitavských úzkokolejek. „Všechno děláme ve volném čase a na vlastní náklady a také s podporou Libereckého kraje. Odměnou nám je pokrok, když například můžeme popojet s podvalníky,“ zdůraznil strojvedoucí.

Mezi jejich další aktivity patří provoz muzea v bývalé lokomotivní výtopně ve Frýdlantě v Čechách. Schraňují zajímavé exponáty a dokumenty připomínající provoz zdejších železnic. Návštěvníci do něj mohou zavítat v červnu, červenci a srpnu, a to každou sobotu od 9 do 16.00. Na své si přijdou jak děti, tak i dospělí. „Kromě úzkorozchodných vagonů a modelové zahradní železnice LGB, kterou ocení především malí návštěvníci, vystavujeme i běžné předměty s železniční tematikou,“ doplnil předseda spolku s tím, že dělají komentované prohlídky, při kterých představí kompletní historii Heřmaničky.

Nádraží, potažmo železnice, stále patří k tématům, které se těší značné pozornosti. „Podle mě je za tím tradice. Železniční doprava stále přetrvává. Mně osobně se líbí i pohled na krajinu z jedoucího vlaku. Nádražní prostředí má prostě svého ducha, kouzlo,“ zamyslel se Ladislav Crha.

Nedávají si žádné termíny, do kdy by chtěli dokončit propojení s výtopnou. „Je to pak zavazující. Postupujeme, jak to je v našich silách a věříme, že jednoho dne našeho cíle dosáhneme,“ řekl předseda spolku.

Úzkorozchodnou trať Heřmaničku a další tři tratě vybudovala a provozovala ve frýdlantském výběžku společnost Frýdlantské okresní dráhy. K budování železniční sítě přispěl rychlý rozvoj průmyslu. Největší zájem o stavbu místních drah, neboli sekundárek, způsobilo vydání tzv. lokálkového zákona v roce 1880, který značně zjednodušil celý proces koncesování a stavby. „Za snahou o stavbu lokálních tratí na Frýdlantsku stál zejména zdejší okresní výbor. Nebýt však zajímavé nabídky berlínské firmy Bachstein, nejspíše by místní železniční síť vypadala poněkud jinak,“ sdělil Crha.

Samotná Heřmanička byla nejprve projektovaná jako normálněrozchodná a v poněkud jiné trase, vyhýbající se jak Dětřichovu, tak i Heřmanicím. Intenzivní snaha místních zastupitelů a továrníků vedla k několika změnám a konečný projekt byl zpracován pro saský rozchod 750 mm. Technicko-policejní nebo-li jízda proběhla 24. srpna 1900 a následující den byla dráha předána do veřejného provozu. Ten byl na dráze zastaven v roce 1976 a k úřednímu zrušení dráhy došlo až v roce 1984. Koleje a ocelové mosty zmizely v 90. letech.