Veterináři ptačí chřipku odhalili v místních středně velkém chovu drůbeže. Okamžitě tak bylo utraceno 800 výkrmových hus, 550 kachen, šedesát kuřat a čtyřiadvacet krůt.

Čeští veterináři jsou ostražití a nebezpečí přenosu viru do země nevylučují. „Do toho chovu se virus musel dostat prostřednictvím divoce žijících ptáků. A jelikož pomalu začíná stěhování ptactva, nemůžeme vyloučit, že některý z nich nepřeletěl hranice,“ řekl Deníku Václav Švihel z Krajské veterinární správy.

Tento typu viru je odborníky považován za vysoce patogenní, takže může být nebezpečný i pro člověka. Veterináři ihned po zjištění okolností případu začali se zabezpečováním českých chovů drůbeže.

„Provedli jsme kontroly v našich chovech a zatím nemáme žádné informace o tom, že by se virus mohl vyskytovat na našem území,“ poznamenal Václav Švihel. Podle něj není nebezpečí výskytu v České republice příliš velké, velkochovy drůbeže jsou totiž přísně zabezpečené.

Podle tiskového mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna je případ dokladem toho, že je nebezpečí ptačí chřipky stále aktuální. „Bereme to jako potvrzení, že mimořádná veterinární opatření, která dosud platí, mají smysl,“ uvedl Duben.

V Německu veterináři vyhlásili desetikilometrová pásma okolo místa výskytu. V pásmu se nesmí s drůbeží obchodovat a nic se z něj nesmí vyvážet.

„Je to přece jen poměrně daleko od hranic, zhruba 17 kilometrů, takže to pro nás znamená vyšší opatrnost, ale nikoli nějaké výrazné nebezpečí,“ uklidnil Josef Duben. Všechny krajské veterinární správy o případu ví a dodržují proto veškerá opatření.

Chovatelé musí například hlásit veterinářům každý pokles snášky či pokles příjmu potravy u svých zvířat. Zároveň dochází k vyšetřování uhynulých ptáků. „Kontrolujeme samozřejmě jen hromadné úhyny, ne každého kosa nebo drozda. Nebezpeční jsou v tomto směru především vodní ptáci. Zatím jsme nic nezjistili a doufáme, že to tak zůstane,“ uzavřel tiskový mluvčí Josef Duben.