„S úpravami, které povedou k udržení vodních poměrů v rezervaci, začneme na takzvané Klugeho louce. Rýhy v rašeliništích se totiž vlivem eroze v posledních letech prohloubily. Hladina spodní vody kvůli tomu klesá a tato místa pomalu vysychají,“ řekla Deníku Lenka Zadrobilová ze Správy CHKO Jizerské hory. Plánovaný zásah podle ní přijde na několik set tisíc korun a financovat jej bude Ministerstvo životního prostředí.

To každý rok vynakládá prostřednictvím Správy CHKO Jizerské hory nemalé prostředky na údržbu rašelinišť, která jsou chráněna v národních přírodních rezervacích. Největší z nich Rašeliniště Jizerky s rozlohou 202 hektarů, se nachází podél hranice s Polskem.

Jedná se o území, které vznikalo na neprostupném povrchu na němž se za přítomnosti vody usadil mech. „Tato rostlina je tvořena buňkami, které umí pojmout velké množství vody. Některé druhy i dvacetinásobek své sušiny,“ prozradila Lenka Zadrobilová.

Zjednodušeně by se tedy podle ní dala rašeliniště přirovnat k houbě, která v období srážek nasákne vodu a udrží ji v krajině i v obdobích sucha. Díky této vlastnosti voda nesteče z hor bez užitku, ale stává se součástí těchto přirozených vodních rezervoárů.

Blíže se s touto krajinou mohou seznámit také turisté a milovníci přírody. Rezervací totiž prochází naučná stezka. „Význam mají ale i ta menší rašeliniště. Například známá a turisty vyhledávaná Čihadla nebo Klečové louky. Stejnou funkci zastávají i mokřady. Na první pohled nevzhledné plochy jsou rájem pro chráněné druhy rostlin i živočichů. Oboje si proto zaslouží naši ochranu,“ dodala Lenka Zadrobilová.