Chtějí dát život a najdou smrt. Stovky a stovky skokanů, ropuch i čolků zahynou ročně pod koly aut. Jako houby po dešti proto kolem řady silnic vyrůstají zátarasy, které nedovolí, aby žáby místo rybníka, kde chtějí naklást vajíčka, skončily pod koly řidičů v krvavé kaši. U nových silnic se pak budují propustky, které slouží nejen k odvodnění, ale i k migraci obojživelníků, případně dalších živočichů.

Žáby obvykle přezimují mimo vodu. Tedy tam, kde většinu roku žijí. „V různých skulinách, zahrabané pod pařezy a podobně,“ popisuje zoolog Martin Pudil ze Severočeského muzea v Liberci.

DOBA ROZMNOŽOVÁNÍ

Jenže pak přijde jaro a doba rozmnožování. Tehdy nastává cesta žáby k nejbližší vodě, kde naklade vajíčka. A právě ta se pro řadu z nich stává cestou poslední. „Týká se to prakticky všech obojživelníků, protože všichni někde zimují a pak táhnou k vodě. Ten hlavní problém je právě u ropuch, skokanů a čolků, což jsou prakticky jediné tři druhy obojživelníků v kraji více rozšířené,“ dodává zoolog.

Nejhůře jsou na tom právě ropuchy. „Čolek přeběhne silnici poměrně rychle, ale takové ropuše, která má břicho plné vajíček a je extrémně pomalá, může trvat cesta přes silnici i půl dne,“ vysvětlil Pudil.

JAK FUNGUJÍ PASTI 

Zábrany nedovolí žábám přejít silnici tak, jak by chtěly nebo jim velí jejich žabí pud. V určitých místech jsou takzvané pasti, do kterých žába nebo čolek spadne a čeká, až je dobrovolník vyloví a přenese na druhou stanu silnice. „Jinak by žába putovala podél zábrany až na konec a stejně by nakonec přelezla na silnici,“ popisuje Martin Pudil.

O pasti se ale musí někdo starat a pravidelně je vybírat. Jinak mohou živočichové zahynout třeba horkem. Čolky zase může zahubit jed ze žláz ropuchy. „Čolek neuschne, ale může se klidně otrávit,“ popisuje Květa Morávková, předsedkyně ekocentra Armillaria v Liberci, které se jako mnozí další na záchraně obojživelníků podílí.

ŽÁBY NOSÍ V KÝBLECH

Aby k tomu nedošlo, přicházejí ke slovu jak ochranáři, tak dobrovolníci. Ti z ekocentra třeba pomáhají ve Vesci na Liberecku, který se stal pro žáby nebezpečný kvůli provozu ve sportovním areálu. Že má jejich práce smysl, dokládá podle Morávkové i fakt, že se po třech letech neúnavné jarní asistence do Vesce vrací třeba skokan hnědý. Lidé okolo záchranné stanice Archa zase každoročně natahují zábrany kolem silnice do Lukášova na Jablonecku. Pomáhají i školní děti. Jen letos třeba školáci v Českém Dubu zachránili kolem silnice přes tři tisíce obojživelníků.

Podle Markéty Žitné, mluvčí Libereckého kraje, který je koordinátorem akce, probíhá záchrana žab na desítkách míst kraje už 10 let. I když někde došlo k problému až nedávno, jako třeba u sjezdovky na Javorníku. „Problém nastal až po vybudování vodních nádrží pro zasněžování, ke kterým se na jaře skokani hnědí a ropuchy obecné vydávají přes silnici z okolních polí,“ vysvětlila mluvčí. Podle radního Jiřího Löffelmanna kraj vynaložil jen letos na záchranu obojživelníků 100 tisíc korun. „Jedná se o zhruba 2,2 kilometru bariér na čtyřech kritických úsecích.“ přiblížil radní.

VĚRNÝ JAKO ROPUCHA 

Žábám ztěžují život nejen řidiči a různé zásahy do přírody, kvůli kterým ubývá mokřin, tůněk i drobných vodních ploch, ale také jejich vlastnosti. „Ropuchy jsou extrémně závislé na svých místech. Dokonce, když ji cestu zatarasí nějaký nový rybníček, obejde ho a putuje do toho svého,“ říká zoolog Martin Pudil.

„Ropuchy jsou zvyklé rozmnožovat se celé generace v jedné tůni. Když ji pak zahrne buldozer a nikde poblíž není podobná nádrž, tak se populace nemůže omlazovat a postupně vyhyne,“ doplnil jeho kolega Pavel Vonička.

Pokud se žáby podaří zachránit a vypustit do rybníka, čeká další boj i jejich potomstvo. Podle Voničky jsou právě žabí vajíčka i pulci chutnou potravou například pro dravé ryby v chovných rybnících.

Na kolika místech kraje se akce organizují
 
Jedná se o desítky míst na všech typech komunikací. Krajský úřad má přehled o transferech, pro které vydává výjimky ve své správní působnosti (např. silnice Osečná - Chrastná zajišťuje 36 ZO ČSOP, Starý Harcov - Lukášovská ulice - zajišťuje záchranná stanice Archa při ZOO Liberec, silnice u Malého Dubu - zajišťuje ZŠ Český Dub), nebo které finančně podporuje (např. silnice Postřelná - Břevniště a silnice v Novinách pod Ralskem, kterou obsluhuje ČSOP Aron, dále silnice Dlouhý Most - Javorník u lyžařského areálu). Jarní transfery probíhají také na území CHKO a NP, jejichž správy si toto řídí samy. Známou lokalitou je např. přehrada Souš v CHKO Jizerské hory, u rybníku Vidlák a na několika dalších místech v CHKO Český ráj provádí transfery ČSOP Bukovina.

Jaké jsou metody?

Nejpoužívanější metodou je dočasná bariéra (zábrana) z folie se zemními pastmi. Jsou to vlastně zakopané kýble, do kterých žáby a čolci padají, když se snaží bariéru překonat. Pro pohodu zvířat se musí pasti ideálně 2x denně kontrolovat. V některých případech se používá pouze bariéra, která navádí zvířata do stávajících propustků. Jinde v členitém terénu, kde není možné bariéry postavit, probíhají sběry z vozovky a jejího okolí. Takto již několik roků probíhají transfery v Bedřichově v Jizerských horách.
 
Kdy stěhování žab probíhá

Termín transferu vždy určují žáby. Odvíjí se od nadmořské výšky, denních a nočních teplot i konfiguraci terénu. Zpravidla se v nižších polohách Libereckého kraje jedná o 15.3. - 20.4.,kdy již neklesají noční teploty pod bod mrazu. V krátkých úsecích se stíhají stavět bariéry po zjištění prvních žab na silnici. Ty 500m až 1 km dlouhé není v silách lidí stavět operativně, a tak jsou stavěny s předstihem s ohledem na předpověď počasí ( tj. do 15. 3. běžného roku). Pomáhají také informace o začátku tahu žab z lokalit v níže položených místech regionu.

Kdo všechno organizuje akce a jakým způsobem se mohou hlásit případní dobrovolníci

Organizace záchranných transferů není koordinována centrálně, ale lokálně. „Velmi často transfery provádí místní základní organizace ČSOP za účasti jejich členů, dobrovolníků a pravidelně také ve spolupráci s místními školami. V některých případech fungují také specializované firmy. Máme i zkušenosti, že se občas zapojí i mládež při sborech dobrovolných hasičů nebo některé mateřské školy na vycházce. Příkladem je MŠ Pilínkov, která v roce 2016 hlásila posbíraných 351 ropuch. Někdy pomáhají i sami občané, kterým nejsou přejížděné žáby lhostejné. Dobrovolníci se mohou hlásit v místě transferů. Jejich obsluha je na místě i několikrát denně a poskytne kontakty na své koordinátory,“ říká Jiří Löffelmann, radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.