Kousek od cesty na Kynast nad Domovem důchodců v Jabloneckých Pasekách leží tak trochu mystické místo. Ještě před pár měsíci se tu válely opracované kameny a pokácené obelisky. Lidé se místu naučili říkat psí hřbitov, zasvěcenci však věděli své. „Jedná se o vůbec první památník, který měl připomínat hrdiny 1. světové války na Jablonecku. Odhalení ústředního žulového obelisku proběhlo za velké slávy už v roce 1916,“ přiblížil regionální badatel, publicista a nadšenec Otokar Simm.

Něco víc než les

Místo bylo léta zarostlé, i tak přitahovalo pozornost. „Jen kameny se stopami po pamětních deskách nedbale poházené v porostu dávaly tušit, že tam v minulosti bylo něco víc než les,“ popsala vedoucí odboru stavebního a životního prostředí Ivana Řimnáčová.

Nyní je památník upraven. Státní podnik Lesy ČR zafinancoval uvedení pomníku do původního stavu, jablonecký magistrát poskytl pracovníky veřejně prospěšných prací, kteří celou lokalitu uklidili.

Práce, které zahrnovaly mimo jiné vyčištění celého prostoru od náletů, dohledání a rozmístění jednotlivých kamenů včetně ústředního obelisku, zpracování pamětních desek a další činnosti, trvaly až do jara letošního roku, kdy byla v nově obnoveném Háji hrdinů umístěná informační tabule Jizersko-ještědského horského spolku. Na ní je uvedený i seznam obětí první světové války, jejichž jména se podle archivních záznamů objevovala na zinkových destičkách jednotlivých kamenů v Háji hrdinů.

Památník vznikl v roce 1916. Nedaleko se totiž v sanatoriu léčili vojáci po návratu z fronty. Někteří svým zraněním podlehli a právě na jejich počest byl Háj hrdinů zřízený. „Podle některých indicií bylo místo opakovaně upravováno v dobách první republiky a později znovu v čase druhé světové války, kdy pasecké sanatorium opět sloužilo k zotavení raněných z fronty. Po válce ho ovšem potkal osud podobný řadě vojenských památek v českém pohraničí – pro přítomnost symbolů, považovaných na nacistické, bylo zcela rozkopáno, pomníky rozházeny a hlavní obelisk stržen. Místu se pak začalo říkat Psí hřbitov,“ nastínil pohnutou historii místa ve svém textu badatel Marek Řeháček.

Ne každému se snaha o obnovování památek po předválečném německém obyvatelstvu líbí. Symboly považují opravdu za nacistické. „Hlavně zobrazení vyznamenání Železného kříže ležícího na dubové ratolesti je trochu divné. Vyznamenání zprofanovala druhá světová válka,“ uvedl na sociálních sítích Petr Polma.

Historie háje

Provozovatel paseckého sanatoria, drážďanský lékař Georg Glettler, nechal v časech první světové války, kdy lázně sloužily i k zotavení raněných vojáků, zřídit ve svahu nad budovami místo, které mělo připomínat padlé válečné hrdiny. Podle některých informací měly být v tomto háji odhalovány pamětní desky těm vojákům, kteří zemřeli právě v paseckém sanatoriu, ale to se později ukázalo jako neprokazatelné.

Areál bývalého sanatoria je na drobné památky bohatý. Další se nacházejí na opačné straně silnice, přímo nad budovami dnešního domova důchodců. Na několika místech zde doposud stojí mohutné žulové kameny, některé v přírodní neotesané podobě. Vztyčeny byly tak, jak byly vylomeny, na hranách kamenů jsou dodnes patrné stopy po lamačských klíncích. Několik jich nese výklenek pro dnes již neexistující destičku, která je zasvěcovala slávě některého z titánů německého uměleckého nebe, spisovatele či básníky.