Nová rozhledna, která má vzniknout na Čertově hoře se opět dostává do popředí zájmu. Harrachov se úspěšně zapojil do vlajkového projektu v Programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2014 2020, který je nazván Česko polská Hřebenovka, díky němuž by mohla být zrealizována výstavba zmiňované stavby. Vzhledem k připomínkám, které měla Evropská komise, byl celý projekt na několik týdnů odložen k ledu.
„Program chvíli stál, ale nyní už jsou všechny požadavky doplněny a projekt Česko polské Hřebenovky se znovu rozjel," uvedla Lenka Stehlíková, která se ve městě stará o propagaci a cestovní ruch. Zdržení nebylo ani tolik na straně samotného Harrachova. Hřebenovka je totiž projekt, kde figuruje mnoho měst a obcí. „Jednotliví partneři dokázali vše velmi rychle vyřešit a dát do pořádku," upozornila Stehlíková.
Na září plánují ostrou žádost
Do tohoto jedinečného projektu se zapojilo 29 partnerů, kteří chtějí na svém území stavět rozhledny či vyhlídkové věže. Mezi nimi jsou právě Harrachov, Albrechtice v Jizerských horách, Bílý Potok, Rokytnice nad Jizerou či Szklarska Poreba.
Česko polská Hřebenovka ale sdružila i partnery, jejichž cílem je vybudovat turistické stezky či cyklostezky (elenia Góra, Frýdlant, Rádlo).
Vedení Harrachova teď nabízí všem lidem, aby přišli diskutovat s autory projektu. Architekti z ateliéru Mjölk, tak budou obhajovat svá rozhodnutí. „V úterý 14. dubna od 17 hodin v hotelu Sklář bude veřejnosti projekt představen a prostor bude samozřejmě i na vyjádření ze strany občanů," pozvala všechny Lenka Stehlíková.
Architekti přijdou diskutovat s občany
Strach z prezentace a konfrontace nemají samotní architekti Mjölku. Je totiž pravdou, že ne všem ve městě se jejich návrh líbí. „Moc se těšíme. Několik diskuzí a prezentací jsme už absolvovali, takže víme, že to nebude nejsnadnější, ale opravdu se těšíme," řekl v předstihu na debatu Jan Mach z ateliéru Mjölk.
Ve svém zadání vycházeli z několika jasných požadavků. „Tou byla například výška i celoroční použitelnost stavby," prozradil Mach. Vzhledem k tomu se volil i základní materiál, kterým je beton. Má navíc výhodu i v tom, že ulehčí všem práci. Jedním z dalších požadavků byla totiž i bezúdržbovost. Proto má rozhledna také minimalistický design tubusového tvaru.
Beton je výhodným řešením i vzhledem k častým výkyvům teplot a počasí, které na „Čerťáku" panují. Letitý návrh kamenné rozhledny byl nakonec shozen i z ekonomických důvodů.
Kopec vnímají jako zastavěný
Čertova hora je opravdu dost exponované místo. „Vlastně nás všechny překvapilo, že zde rozhledna nevznikla už dříve," přiznal Mach s odkazem na to, že v všude v okolí, byly v minulosti místa pro rozhledny velmi dobře vytipovány.
V návrhu ateliéru Mjölk proto samozřejmě počítali i s velkou kapacitou rozhledny. Ta by měla mít na svém vrcholu prosklenou část, kterou se půjde podívat do širokého okolí Krkonoš. „Pracovali jsme hodně i s vnitřním prostorem a osvětlením," upozornil dále Jan Mach. Architekti chtějí do tvorby rozhledny zapojit také místní skláře.
Ateliér Mjölk je v současné době hodně vytížený a pracuje na několika zajímavých projektech. Podle jejich návrhu by měla vzniknout také naučná stezka a vyhlídkové místo na Malém Špičáku. Pokračování v tomto projektu už odsouhlasilo tanvaldské zastupitelstvo. „Jedná se o pěkné řešení, jak skloubit bikery i turisty a zatraktivnit bývalou bobovou dráhu," podpořil v únoru předloženou studii Lukáš Černý, který je jedním ze zakladatelů DH FR racing Tanvald.
Zde se počítá s vytvořením povalového chodníku a vybudováním informačních cedulí, které budou odkazovat na minulou slávu bobové dráhy. „Naučná stezka by byla dále průchozí až do sedla Špičáku," řekl starosta Vyhnálek a upozornil na vizi úprav běžeckých stop okolo Špičáku.