Zdroj: DeníkVe čtvrtek 20. října bude v Koberovech ustavující zastupitelstvo a vy odcházíte do důchodu. Ve funkci starosty jste strávil 28 let. Jaké jsou ty poslední dny?
Poslední dny Pompejí? Samozřejmě se připravuji na předání. Dávám dohromady seznam věcí, které musím předat, aby rozjeté akce dál pokračovaly. Koberovy třeba čeká výstavba rozhledny na vrchu Hamštejn. Kvůli krizi ale došlo k navýšení ceny, původně se počítalo s tím, že obec zaplatí ze svého 6,8 milionu korun, teď to je cirka 10. Na akci jsme získali padesátiprocentní dotaci od ministerstva pro místní rozvoj a chceme v ní pokračovat. Příští rok v říjnu by měla být hotová.

Jste připraven novému starostovi Koberov pomoci?
Pokud se na mě obrátí, tak určitě. Vždyť tady bydlím. Informace, které znám, samozřejmě poskytnu.

Už víte, co budete dělat ve volném čase?
Konečně budu mít čas na sebe a na rodinu. Práce starosty na obci nekončí jako v továrně po osmihodinové šichtě. Starosta musí být na telefonu vlastně 24 hodin sedm dní v týdnu, stále ve střehu. Osmadvacet let. Už snad mám právo na zasloužilý odpočinek. Budu se více věnovat včelařině, kterou jsem si před nedávnem zamiloval. Chci cestovat, jezdit na kole. Konečně si snad aktivně odpočinu.

Starosta obce Koberovy Jindřich Kvapil ukazuje fotokoláž z investičních akcí obce.
Před doktory smekám, koronavirus dokáže člověka semlít, říká starosta Koberov

Nenastala někdy chvíle, kdy jste si říkal, že funkci položíte?
Vážně asi ne. Člověk si zahubuje, ale jede dál. Práce starosty na malé obci je náročná, ale zároveň je zajímavá, je to práce s lidmi, která mě baví. Vždy jsem za sebou měl zastupitelstvo, které mě podporovalo, a byl vidět kus práce, která se udělala.

Vraťme se zpět - 90. léta minulého století byla ještě plná nadšení ze sametové revoluce. Jak jste se stal v roce 1994 starostou obce?
Všechno bylo nové, byla to doba pnutí a nadšení. Já jsem před rokem 1994 nebyl ani v zastupitelstvu, ale před volbami mne oslovil tehdejší starosta pan Plíhal, jestli bych nekandidoval, že bych mohl v případě úspěchu zaujmout jeho místo. Semlelo se to tak, že jsem se opravdu starostou stal. Velká pomoc byla v tom, že první volební období mi dělal místostarostu právě pan Plíhal, první porevoluční starosta Koberov. Měl jsem ho po ruce, takže mi radil, co a jak.

Tehdy ale byla přece jen jiná doba, neexistovaly mobilní telefony, internet byl v plenkách. Jak se starostování od té doby změnilo?
Moc. Přibylo strašně byrokracie, to jsou stále nějaká hlášení statistik, i účetnictví je dalece složitější než tehdy. Internet byl, ale jen vytáčený, všechno se dělalo doslova na koleně.

Muzeum Českého ráje
Do Turnova se sjíždí špičkoví šperkaři, po čtyřech letech

Co byl první větší úkol, když jste nastoupil do funkce?
To už je tak dávno, že si to už snad ani nepamatuji. V Koberovech tehdy nebyla voda, domy měly své studny. Kvůli tomu platil v obci stop stav na výstavbu nových rodinných domů. Na Mikušici jsme postavili vodojem a přivedli vodu do obce z Michovky, kde tehdy byly ještě dostatečné zdroje vody. A obec se mohla dále rozvíjet. V roce 2000 proběhla plynofikace obce a jejích částí, tedy i Vrátu, Besedic a Michovky. To byla zřejmě největší investiční akce obce v historii, protože z rozpočtu obce na ni šlo 20 milionů korun. A tehdy jsme měli rozpočtové příjmy tak 3 miliony!

Koberovy se pyšní i kabelovou televizí, v rámci jejíhož příjmu mohou lidé sledovat nejnovější aktuality z obce a pozvánky na akce. Ta vznikla kdy?
To bych zapomněl. Ještě v 90. letech prováděla telekomunikační společnost telefonní rozvody do každého domu. A my jsme se s nimi dohodli, že přiložíme kabelovou síť, protože jsme tady měli špatný televizní signál. Je to celkem 32 kilometrů kabelů. A zřídili jsme koberovský informační kanál. Ten běží už 24 let. Informace jsou podávány ve smyčkách. Kabelová síť navíc slouží i kamerovému systému, který využívá policie. Když to řeknu možná přehnaně, bylo to takové nadčasové rozhodnutí, i když si obec na tuhle akci musela vzít úvěr.

Za ta léta se dost proměnilo i centrum obce, máte tady in-line dráhu, velké dětské hřiště, dokonce kolonádu…
Za 28 let se samozřejmě obec někam posunula. V 90. letech jsme měli uprostřed obce zelenou plochu, na jednom jejím okraji stála škola, na druhé straně školka postavená v akci Z. Měla plochou střechu a zatékalo do ní. Na budovu se tedy přistavělo podkroví, kde vznikly čtyři byty. Přistavěl se obecní úřad, který do té doby fungoval ve dvou místnostech základní školy. Tím jsme uvolnili místo škole, která dnes prostory využívá jako učebny. Blok jsme dokončili v roce 2011 novou hasičskou zbrojnicí. Až pak jsme začali řešit onu zelenou plochu, která se před blokem otevírala. Postupně tak vznikla in-line dráha a dětské hřiště. Ještě však zbýval kus směrem k silnici. A tak posledním dílkem centra je promenáda, jež odděluje sportovní a oddychový areál od hlavní silnice. V roce 2014 stála tři miliony korun, informační panely pak 14 tisíc euro, které jsme získali z dotací. Betonové průchody postupně zarůstají břečťanem, tak je promenáda rok od roku barevnější. Samozřejmě nesmím zapomenout na výstavbu chodníků kolem hlavní silnice.