„Nově spuštěné skokanské můstky umožňují tréninky pro děti a mládež. Formu v Harrachově rovněž vylaďují starší skokani, kteří potřebují klidné tréninkové jednotky,“ popsal Josef Slavík.

Skoky v Harrachově byly skvělé události. Jaké máte vzpomínky na soutěže, které se tam odehrály?
V roce 1980 byly první lety na lyžích. V tu dobu jsme ještě s bratrem závodili jako kombinaci, ale už jsme jako technici také pomáhali připravovat můstek. Výborná parta byla i na MS v letech v roce 1983, kde jsme byli taky jako technici. Táta dělal velitele techniků a strýc velitele můstku. V roce 1996 dělal strejda ředitele závodu a již poprvé velitele můstku. Od roku 1999 dělám pravidelně ředitele závodu na SP i MS, střídáme se s bráchou. Bylo to spoustu práce, nervů, problémů, ale také mnoho úspěchů a radosti ze společné práce. Už se těším na další vrcholné závody.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkCo se stalo, že jsou můstky v Harrachově v tak špatném stavu?
Neinvestovalo se, neprováděly se opravy a můstky se nechaly zchátrat.

Byl zprovozněn můstek K-70, K-40, naposledy K-90. Co přineslo českým skokům fungování těchto můstků?
Skokani a kombinaci mohou pravidelně trénovat, zlepšuje se jejich výkonnost a hlavně pokračují aktivně ve svém sportu.

Mnoho klubů trénuje v současné době v Harrachově. Jaké jsou jejich názory na to, co tam najdou?
Kluby jsou rády za to, že mohou trénovat v ČR, nemusejí jezdit do zahraničí a jsem přesvědčen, že s přípravou a úpravou můstků jsou všichni spokojeni.

Jaké máte sny týkající se skokanských můstků a skoků v Harrachově?
Samozřejmě současné opravy jsou jen provizorium na zchátralých můstcích. Jedná se o to, aby se tak dva roky mohlo na můstcích skákat, než se úplně rozpadnou. Pak čeká celý areál rozsáhlá rekonstrukce financovaná ze státních prostředků. Cílem a nejen snem je vybudování světově jednoho z nejlepších a komplexních středisek klasického lyžování, kde se bude pravidelně pořádat SP ve skoku a SK a Mistrovství světa na všech úrovních.

Lidé vkládají hodně úsilí, aby mohl areál středních skokanských můstků fungovat. Jak vypadá takový běžný den fungování například můstku K-70?
Musí se vyházet případně napadaný sníh z nájezdů, vyfrézovat stopa, v lepším případě pouze vymést sníh ze stopy. Dále ušlapat oba dopady můstků, při větším spadu sněhu natahat lana, připojit rolbu, upravit rolbou dopad a dojezd, odpojit, pomocí fošen nechat přejet rolbu do areálu, dát větvičky, odstranit zábrany. Několikahodinová práce pro 4-6-8 lidí podle počasí.

Zvýšený zájem médií znamená, že si více lidí pamatuje Harrachov. Je větší pravděpodobnost, že tyto kopce navštíví?
Harrachov má tři dominanty. Mumlavský vodopád, který tu byl, je a bude, sklárnu, která je nejstarší fungující sklárnou na světě a můstky. Kvůli tomu lidi do Harrachova jezdí. Zvýšený zájem medií znamená i zvýšený zájem o Harrachov a můstky. Je to nejlepší propagace Harrachova, regionu i celé České republiky.

Je to 100 let od prvního skoku na Čertově hoře. Jak vypadá provoz celé skokanské základny v porovnání s tím, co bylo kdysi?
Před sto lety se zásluhou hoteliéra Erlebacha začalo skákat na Čertově hoře. Sport byl v plenkách, všichni skokani si můstky sami upravovali, skoky byly se spoustou pádů, mohl si skočit prakticky každý. Postupně se technika zlepšovala, lepší vybavení, úprava, bezpečnost. Dnes je skok profesionálním sportem pro nejlepší závodníky. Můstky jsou technicky výborné, výborně upravené, bezpečnost závodníků maximální. Ale přes to skokanů ubylo, je více možností pro sportování a aktivitu mládeže. Globálně ubývá sněhu a tak se skáče jen ve střediscích, kde sníh je a jsou podmínky. V tom Harrachov nemá konkurenci, podmínky jsou zde nejlepší.

Pawel Skorb, Josef Slavík ml.