Požaduje, aby soud zrušil ty části zákona, které zařazují kompenzaci firmám a osob samostatně výdělečně činných do daňového systému, tedy tuto kompenzaci škod neplatí jen stát, ale také obce ze svých rozpočtů. „Odpovědnost za náhradu škody spojené s vyhlášenými opatřeními musí nést stát, nikoliv samospráva,“ zdůvodnil Rezler, proč se obrátil na Ústavní soud.

Můžete přiblížit okolnosti vedoucí k podání návrhu?
Věděl jsem, že je připravován návrh na zrušení částí zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu. Podnět dal senátor Jiří Vosecký a návrh připravila advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Následně se mu nepodařilo sehnat potřebný počet podpisů senátorů k jeho podání. Myslím, že do toho promluvily podzimní volby do Senátu, ve kterých Vosecký obhajuje mandát. Zákonitě by byl „více vidět“. Ale to bude stejně, protože na počátku byl skutečně on – je to zásluha jeho a paní advokátky. O neúspěchu jsem se dozvěděl 8. června asi v 21 hodin. To byl poslední možný termín ke svolání zastupitelstva, abychom splnili zákonnou lhůtu pro zveřejnění pozvánky na zasedání k projednání a schválení návrhu k Ústavnímu soudu a plné moci paní advokátce pro zastoupení obce před Ústavním soudem a zároveň podání návrhu. Pozvánku jsem zveřejnil ještě téhož večera, krátce před 23. hodinou, na úřední desce obce. Zastupitelstvo jsem svolal na úterý 16. června od 7 hodin. Po projednání a schválení jsem vezl výpisy usnesení advokátce do Mohelnice a společně jsme celou složku podali na podatelně Ústavního soudu v Brně. Pro podání hlasovalo všech 10 přítomných zastupitelů z jedenáctičlenného zastupitelstva.

V čem konkrétně se jako obec cítíte zákonem poškozeni?
Tímto zákonem přenáší stát svoji odpovědnost na obce. Kompenzační bonus by měl být proto hrazen přímo ze státního rozpočtu. Odpovědnost za náhradu škody spojené s vyhlášenými opatřeními musí nést stát, nikoliv samospráva. Obce tak přicházejí o finanční prostředky vlastně dvakrát a navíc jsou omezovány ve výkonu samosprávy. Osobně mi však vadí rozhodnutí vlády, která ho předem s nikým nekonzultovala, ani například se Svazem měst a obcí. Vůbec nepředvídá dopady na ještě menší obce, než je Malá Skála. Dále mi pak vadí snaha vrážet klín mezi jednotlivé skupiny. Některá prohlášení jsou na hraně vydírání: pokud obce nedají, nic nedostanete.

Připojily se k vám další obce z regionu?
Na hledání nějaké širší podpory nebyl čas. Z ohlasů jsem ale zatím nezaznamenal, že by byla nějaká proti. Naopak si myslím, že zde podpora je a náš krok ostatní vítají.

Myslíte si, že je šance na vyslyšení?
Od toho je soud, aby celou záležitost přezkoumal. Šance je, uvidíme, jak rozhodne.

Jak přímo Malou Skálu koronakrize a zákon zasáhly po finanční stránce?
Jednak se těžce a dlouho vracejí dotační peníze za akce ze sklonku roku, které jsme předfinancovali. U tří akcí se jedná o více než pět milionů korun. To byly prostředky, se kterými jsme počítali. Museli jsme otevřít kontokorent, abychom mohli včas zaplatit své závazky. V loňském roce jsme vybudovali ordinace v podkroví mateřské školy za 16 milionů bez dotace, bez úvěru. Na tuto akci jsme našetřili. V současné době pokračujeme v investicích, na které máme uzavřené smlouvy nebo vydané rozhodnutí o přidělení dotace. Ostatní jsme zatím odložili.

Už jste vyčíslili předběžnou ztrátu?
Podle predikce ministerstva financí z 21. dubna bychom měli z důvodu nižšího výběru daní obdržet o více než tři miliony korun méně z plánovaných 18 829 687 korun. Při snížení výběru o dvacet procent, který považuje za realistický například Národní rozpočtová rada, dokonce o 3 766 000 korun. V důsledku kompenzačního bonusu a daňového balíčku se jedná o dalších 1,6 milionu. Celkový propad při odhadovaném poklesu daňových příjmů ze sdílených daní o dvacet procent, s kompenzačním bonusem a daňovým balíčkem pro naši obec znamená mínus 5 366 000 korun.