Na ně mají často vliv i sociální sítě, internet a negace okolí. Právě s tím jim může pomoci Krejčího knižní prvotina DigiDetox: Jak na digitální minimalismus, která byla přeložena mimo jiné do slovenštiny a angličtiny.

Zdroj: Deník„Uživatelé sociálních sítí ztrácí kontrolu nad svou pozorností a začínají přemýšlet o své důvěře k informacím, institucím či osobnostem. Sociální sítě nabourávají hodnoty, přístupy a odhodlání po pospolitosti,“ upřesnil Krejčí. On sám využil získaný čas k utužení některých osobních vztahů a prohloubení zkušeností v oblastech pokory a osobní spokojenosti.

Svět bojuje s epidemií koronaviru, doporučuje se zůstávat doma, jsou omezené možnosti trávení volného času. Hrozí v této době nadužívání sociálních sítí?
V tomto období se sociální sítě staly hlavním tahounem zábavy, informací a sdílení. Propojují nás s okolním světem a těmi, na kterých nám záleží. Objevujeme výhody on-line světa, které nám pomáhají cítit se dobře při vhodném používání a mít pocit, že jsme součástí určité skupiny. V dnešní době nás zachraňují od sociálního vyloučení. Je ale zajímavé sledovat, jak se uživatelé přelívají z jedné sociální sítě do druhé. Lidé se proměňují ve feťáky osobního i informačního rozvoje, kteří chtějí neustále vědět více a tím ztrácí pozornost, trpělivost, osobní klid a pohodu. Stávají se otroky informační laviny a reagují na každou zprávu hned, jak vyjde.

Jaká rizika to přináší?
Lidé omezují pohyb a většinu času prosedí, tím se zvyšuje riziko obezity a dalších přidružených zdravotních problémů. Omezení pobytu na čerstvém vzduchu snižuje obranyschopnost a vystavení většímu množství modrého světla snižuje kvalitu spánku. Nadměrná konzumace informací a sledování programů vede k nulovému pobytu v tichu a informační přehlcenost stojí za frustrací a stagnací. Sociální sítě nabourávají hodnoty, přístupy a odhodlání po pospolitosti. Začínáme si uvědomovat, jak jsou sociální sítě asociální a nekomunitní. Čím dál více se stáváme sobeckými a egoistickými, naopak soudružnost ustupuje do pozadí. Závažnější problém nastane po návratu lidí do pracovního procesu v kancelářích či prodejnách, protože si někteří z nás odvykli na režim a dlouhodobou soustředěnost na práci.

V pandemii se ukázala velká moc sociálních médií, kde se rychle šíří různé hoaxy a poplašné zprávy. Jak proti tomuto nešvaru bojovat?
Zapojit objektivní myšlení, ověřovat informace, množství konzumovaných informací, ale i způsob šíření informace. Osobně používám následující pravidla: informace pouze z relevantních a důvěryhodných zdrojů, zamyšlení se nad tím, jaké emoce ve mně zpráva vyvolává, a uvědomění si, že na internetu může každý předstírat.

Nenahrává dnešní doba k budování závislosti?
Každá doba nahrává k budování závislosti. Důležité je si uvědomit, že vše je o dávkování. Všechno může být lék a všechno může být jed, ale vždy záleží na množství a přístupu.

Jak člověk pozná, že už bojuje se závislostí?
Stačí si odpovědět „ano“ či „ne“ na sérii otázek. Mezi ně patří například otázka „Cítíte se provinile kvůli tomu, kolik času trávíte on-line?“ nebo „Blokujete myšlenky o svém životě únikem k uklidňujícím informacím na internetu?“ Pokud člověk odpoví ano čtyřikrát a více, trpí chorobným používáním internetu, což v něm může vyvolat digitální závislost. Osobně si myslím, že lidé nemají problém s telefonem, oni mají problém bez něj.

Co byste poradil člověku, který by chtěl omezit trávení času na sociálních sítích, popř. užívat je k účelu, ke kterému byly stvořeny?
Za prvé si uvědomit, proč chci mít internet pod kontrolou a jaké jsou výhody a nevýhody. Nastavit si uživatelský harmonogram a vytvořit si beztechnologické zóny. Já osobně mám jednu takovou v rozmezí 6.30 až 8.00 a pak i časy během dne, kdy jsem bez sociálních sítí a internetu. Důležité je najít si alternativy, ať už jde o čtení, luštění křížovek, hraní deskových her či na hudební nástroj. V neposlední řadě by si měl člověk uvědomit důvody používání technologií a zamezit pouhému bloudění za účelem hledání pobavení.

Jak často a dlouho bychom měli sociální sítě používat?
Přesné množství času záleží na každém z nás. Osobně radím používat on-line prostředí jako nástroj, a tudíž omezovat bloudění, nudu či touhu po prosté zábavě. Za důležitější považuji počet vyrušení během dne, tedy počet odběhnutí od práce k mobilu nebo na sociální sítě, a zároveň s tím i osobní vztah k technologiím. Pokud technologie nahradily kamarády, vztahy a touhu být sociálním člověkem, tak to už vnímám jako špatný čas.

Můžete přiblížit novinky v oblasti sociálních sítí?
Například Clubhouse, který využívá potenciálu mluveného slova, touhy vyjádřit svůj názor a zároveň začlenit se do komunity. Skrz platformu můžete diskutovat s lidmi a vytvářet různé místnosti. Osobně to přirovnávám k hospodskému povídání. Někdy to může být k věci a naučné, jindy je to pouhé mlácení slámy. Myslím si, že to pro některé lidi může být velmi přínosné v oblasti komunikačních dovedností a výměny zkušeností. Firmy a osobnosti mohou využít potenciálu přímé diskuze se zákazníky či fanoušky. Vidím v tom ale i velké úskalí v oblasti radikalizace či rozšiřování nenávisti. Sociální síť Bumble využívá oblíbenosti seznamovací aplikace Tinder, kdy se snaží těžit z jeho nevýhod. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že si ženy volí, koho osloví. Mohou tak zamezit velkému množství zpráv a nevhodných až oplzlých žádostí. Podle mě můžete v každé seznamovací aplikaci najít lásku, ale pokud nemáte dopředu jasnou představu, tak prakticky nemáte šanci. Rozhodovací paralýza vás chytí, už nepustí a nakonec semele tak, že pro vás bude velmi náročné si nějaký vztah vůbec vytvořit.

Rozhodl jste se vytvořit kampaň na Donio.cz. K čemu plánujete využít vybrané peníze?
Sbírka slouží k vytvoření on-line vzdělávacího kurzu na téma digitální gramotnosti, kde budou moci lidé bojovat proti závislosti. Účastníci si zlepší pozornost, spokojenost, efektivitu a přemýšlení o digitálních technologiích. Součástí bude rozvoj objektivního myšlení, tedy sběru dostatku informací k vlastnímu rozhodnutí, a nastavení si svého prostředí k zvládání digitálních technologií. Chci vytvořit komunitu lidí, kteří si uvědomují vliv digitálních technologií a zároveň skrz ně využívají svůj potenciál.

Volný čas v pandemii jste využil k vytvoření konverzačních her. Pro koho jsou určeny?
Konverzační hru jsem pojmenoval „Pojď sdílet“, protože bych rád skrz hru navrátil význam slovu sdílet. Pro mě to byl vždy čas, kdy jsme spolu s přáteli trávili čas a povídali si o vnímání světa, svých zkušenostech a případně i hodnotách. Sociální sítě však degradovaly toto slovo na pouhé poslání dál, a proto konverzační hra obsahuje od 100 do 200 kartiček, které pomocí otázek vedou k zamyšlení a sdílení odpovědí a myšlenek se spoluhráčem. Rozdělil jsem ji na několik kategorií od povídání ve vztahu až po vytváření firemní kultury. Věřím, že hra rozproudí konverzaci a zvýší kontakt mezi lidmi.

Terapeutický test
Bojíte se, že život bez internetu bude nudný a prázdný?
Cítíte se náladový nebo nervózní, když jste off-line, a všechny negativní emoce zmizí ve chvíli, kdy jste zpět on-line?
Cítíte se provinile kvůli tomu, kolik času trávíte on-line?
Jste defenzivní, když se vás někdo zeptá, co děláte na internetu, nebo se vám vůbec nechce odpovídat?
Zkracujete si spánek, protože jste na mobilu nebo nějakém jiném zařízení?
Zanedbáváte domácí práce, úkoly a činnosti, protože jste on-line?
Trpí váš pracovní výkon nebo produktivita z důvodu používání internetu?
Stěžují si ostatní ve vašem životě, že trávíte hodně času na mobilu?
Blokujete myšlenky o svém životě únikem k uklidňujícím informacím na internetu?
Těšíte se na moment, kdy budete zase moci jít na internet?
Říkáte, že na internetu budete jen pár minut, ale stává se z toho hodina?
Snažíte se snížit čas strávený na internetu, ale nedaří se vám to?
Kontrolujete e-mail předtím, než jdete něco dělat?
Kolikrát jste odpověděli „ano“?
Výsledky: 0 – žádné příznaky, 1-3 zvýšené příznaky internetového nadužívání, 4-13 chorobné používání internetu a možná závislost na něm.