Co vám v poslední době udělalo radost? 
Mám velice čerstvý zážitek z neděle, kdy se běžel v Turnově běh pro Nelu. Jde o jednu z dívčin atletického klubu, která je vážně nemocná, a právě pro ni její kolegové vytvořili krásný běh, během kterého vybrali spoustu peněz. Sešlo se tam hrozně moc lidí a byl to zážitek, který je nad všemi povedenými nebo dokončenými stavbami ve městě. Velmi podobnou milou vzpomínku mám na Den veteránů, kdy jsme se potkali s dětmi u zdejšího památníků. Jde o krásné zážitky, které vyrovnávají leckdy obtížné situace, kdy je problém se s lidmi na něčem dohodnout. 

close info Zdroj: Deník zoom_in Když bychom se zaměřili na stavby a investice města, které z nich považujete za úspěch? 
Každý starosta nebo starostka se snaží stavět, opravovat a zvelebovat své město. Chceme tu káru, kterou jsme převzali, než ji zase odevzdáme, trochu vytunit. Nemusí jít nutně o velké a nákladné projekty. Já jsem třeba velice rád, že se nám podařilo dostat užitkový vodovod do městského parku nebo vyřešit betonový bazének na Turnově II na sídlišti. Patnáct let se řešilo, jestli se bazének zaveze nebo se tam bude něco dělat. Tento rok se podařilo zvelebit veřejný prostor a udělat tam fontánu. 

Je pro vás veřejný prostor důležitý? 
Je to pro mě velké a důležité téma. Také je to jeden z důvodů, proč jsem starostou. Myslím si, že veřejný prostor je jako obývák, který je všech lidí ve městě. Je super, když se o něj staráte, zlepšujete ho a děláte ho příjemnější pro lidi. Dělá mi hroznou radost, když jdu přes červené hřiště u letního kina a maminky nebo paní učitelky mi říkají, že tam jsou děti před školou, po škole a někdy i během přestávky. To jsou stavby, které si děláme pro radost, baví nás a naplňuje nás to. 

Přicházejí s návrhy na zvelebení veřejného prostoru i sami občané nebo jde iniciativa převážně z města?
Dobrý příklad, kdy se vzedmula veřejnost a přišla v rámci participativního rozpočtu s vlastním nápadem, je pump track. Přišli kluci, kteří skáčou na kolech a řekli, že by ho chtěli. Já jsem jim řekl fajn, ale máme jenom 250 tisíc. Oni vybrali mezi soukromými firmami asi jeden a půl milionu, a ještě se pustili do veřejné sbírky. Vyvinuli velkou snahu po tom, co chtěli mít ve městě a dosáhli toho. Přidaná hodnota byla ta, že ti kluci kolem sebe vytvořili komunitu lidí, kterým šlo o stejnou věc a díky tomu se to podařilo. 

Pak jsou tady opravy silnic a majetku města. Co z těchto staveb byste za poslední dobu vybral jako úspěch? 
Rozhodně bych zmínil Nádražní a Přepeřskou ulici. Byl to obrovský projekt, na kterém se podílelo pět samospráv, zafinancovala ho Evropská Unie i Liberecký kraj. Připravovali jsme jej skoro pět let a nebylo to jednoduché, ani pro ty malé obce. Třeba Ohrazenice do toho daly skoro polovinu svého ročního rozpočtu. 

Spolupráce bude nutná také při stavbě Centra urgentní medicíny v Liberci, které staví za více než dvě miliardy Krajská nemocnice v Liberci, jejímž je Turnov minoritním akcionářem. Navíc chystáte přestavbu turnovské nemocnice, která má vyjít na 120 milionů. Která ze staveb bude hotová dřív? 
Zatím to vypadá, že bude dřív Centrum urgentní medicíny v Liberci. Všechny kroky k tomu směřují. Už je vypsáno výběrové řízení. Stavět se má necelé tři roky a mělo by vzniknout centrum krajského zdravotnictví. Bez něj nejsme schopni udržet centrové obory v KNL a v kraji, lidi by pak museli začít jezdit jinam, do Hradce Králové, Prahy nebo Ústí. Jde o důležitý projekt, který jako město podporujeme částkou 7,3 milionu korun ročně. Nebylo to jednoduché rozhodnutí a jsem rád, že to zastupitelé schválili. Přeci jenom je to dost peněz na stavbu, která bude v jiném městě. Na druhou stranu je potřeba říct, že bez pomoci Krajské nemocnice Liberec by nemohla správně fungovat ta naše. 

Jak byste popsal vztah turnovské a krajské nemocnice? 
Je to jako mít matku kvočnu, ke které se můžeme upínat. Snažíme se zároveň rozvíjet nemocnici v Turnově nebo ve Frýdlantě. Tyto malé nemocnice poskytují regionální zdravotní péči a kryjí tak svou matku, aby všichni pacienti nemířili do Liberce a nezahltili ji. 

close info Zdroj: Deník zoom_in Frýdlant nedávno odsouhlasil vstup do Krajské nemocnice v Liberci, stane se tak dalším akcionářem a vaším partnerem. Zároveň se bude také podílet na financování Centra urgentní medicíny. Znamená to, že na rozvoji a přestavbě turnovské nemocnice se budou podílet všichni akcionáři KNL, tedy Liberecký kraj, města Liberec, Frýdlant a Turnov? 
To je problém, který ještě není vyřešený ani v Turnově, ani ve Frýdlantě. Všichni akcionáři se na tom podílet nechtějí. Kraj, který je největším akcionářem a bude se podílet největší částí na financování Centra urgentní medicíny, ho popisuje jako zvláštní, speciální zařízení, které bude sloužit všem a měli by se na něm všichni akcionáři podílet. Rekonstrukce turnovské nebo frýdlantské nemocnice by měly zvládnout nemocnice ze svých provozních peněz a zisku. 

Frýdlant žádal o pomoc okolní obce a města, které vyzval, aby se na financování podíleli. Nesetkalo se to ale s velkým úspěchem. Chcete jít v Turnově podobnou cestou? 
Asi bych nežádal o pomoc okolní obce, ale myslím si, že bychom se s ostatními akcionáři měli bavit o nějaké částečné pomoci jednotlivým nemocnicím. Kolik to bude peněz a jakou formou, to bude teprve předmětem politického jednání. 

Bavili jsme se o tom, co vám dělá radost. Co je na druhou stranu největší problém Turnova, který se zatím nedaří vyřešit? 
Pro město Turnov je to určitě silnice na Jičín. Pomohla by odvést tranzitní dopravu na Semily a zrychlila by propojení regionu Libereckého kraje s Hradcem Králové. Je to věc, o které se mluví dlouho. Asi před půl rokem se to trochu posunulo, když stavba získala kladné stanovisko EIA. Jednou z podmínek ale bylo, že je potřeba dořešit posouzení stavby přivaděče ze Semilska na životní prostředí. Jde o silnici I/35 nebo S5, ale lidi ji často říkají R35. Není to důležité jenom pro Turnov, ale pro celý kraj a obce, kterými prochází současné komunikace směrem na Hradec. 

Co je potřeba vyřešit přímo v Turnově? 
Rádi bychom měli plnohodnotnou základní školu na Turnově II. Všechny základky máme na Turnově I, tedy na druhé straně Jizery. Vedeme diskuse s krajem. Na ZŠ v Turnově dochází nejen děti z města, ale i ostatních obcí jako je Pěnčín, Přepeře, Ohrazenice, Čtveřín, Svijany nebo Svijanský újezd. Rádi bychom postavili novou knihovnu, dostavili divadlo a zrekonstruovali sportovní halu na Turnově II. Jde o velké projekty, které stojí každý přes 50 milionů korun. 

Jaký máte plán s oblastí kolem Koňského trhu? 
Město tam koupilo jeden z areálů pily. Rádi bychom tam v budoucnosti vytvořili nové centrum města, kde by se dobře bydlelo a zamezilo se vylidňování centra. 

Jablonec nedávno vyhlásil v některých částech města zákaz pití alkoholu. V Turnově už podobný zákaz v několika lokalitách včetně náměstí a parku platí. Osvědčilo se vám to? 
Ano, bylo to správné rozhodnutí zvláště v momentě, kdy narážíme na lidi, kteří tam dělají nepořádek. Jsme v našem přístupu tolerantní a často dokážeme přimhouřit oko, ale v okamžiku, kdy dochází k šarvátkám nebo jsou lidi příliš hluční, nám to pomáhá. Nebylo to snadné, protože jde o další omezení lidí, což osobně nemám rád, ale po konzultaci s policií se ukázalo, že to pomáhá. 

Příští rok Turnov oslaví 750 let od první zmínky o městu. Budete slavit celý rok? 
Plánujeme celoroční oslavy. Nebude to nijak pompézní, spíš spoléháme na tradiční akce. Turnov je velice bohatý na kulturní a sportovní spolky, které vyvíjejí velkou aktivitu. My jako město se k nim přidáváme a finančně je podporujeme. Oslavy začnou 1. ledna ohňostrojem, největší sláva bude koncem května a končit budou staročeskými trhy. 

V příštím roce vás čeká ještě jedno výročí, na které se chystáte. Uplyne sto let od příjezdu T.G. Masaryka do města. Jak si to budete připomínat? 
Chceme vypsat veřejnou soutěž na výtvarné dílo věnované T. G. Masarykovi. To by mělo být umístěné v parku, který jsme po prvním československém prezidentovi nedávno pojmenovali a nachází se na Turnově II. Mělo by jít o moderní soudobé dílo, které bude promlouvat i k mladým lidem.