Spolu s přítelem tu dům koupili před čtyřmi lety a jak sama bývalá úspěšná sportovkyně říká, nemohli si vybrat lépe. „Je tady krásný klid, sousedů je jen pár, jen do obchodu musím jezdit autem,“ přiblížila sympatická maminka půlroční Elišky.

Zdroj: DeníkA tak se biatlonová enkláva v téhle horské obci rozrůstá. Vždyť tu vyrostla třeba úřadující mistryně světa Markéta Davidová, ostatně otec posledně jmenované je v obci starostou. Jak se v Janově žije Veronice Vítkové s rodinou?

Holka z Jilemnice, kolem samé kopce… Bylo jasné, že lyže k vašemu životu budou patřit?
Moje teta Jana Šaldová lyžovala, zúčastnila se olympiády v Naganu, takže nějaký vzor tam byl. A kdo je z Jilemnice, ten lyžuje. Pak jsem v páté třídě přešla k biatlonu, postupně se zlepšovala a dále to každý fanoušek našeho sportu zná.

Jak se stalo, že jste se ocitla v chalupě v Janově?
Vyrůstala jsem v Jilemnici, kde jsem začala na základní škole sportovat. A pak jsem se přesunula do Jablonce, protože tam je biatlonové středisko, odkud jsme vyráželi do světa. A pak jsme úplně náhodou s přítelem narazili na tenhle baráček. V té době jsme ještě ani neplánovali, že budeme nějakou nemovitost spolu kupovat, protože na taková rozhodnutí jsme spolu byli krátce, asi rok. Ale narazili jsme na nabídku prodeje tohoto domku a řekli jsme si, že se půjdeme podívat. Realita byla ještě kouzelnější než na fotografiích. Líbí se nám takový, řekněme severský styl, je tady klid, u lesa, nikde nikdo. Tak jsme neváhali a hned domek koupili.

Jaké je kouzlo vašeho domu?Je tady opravdu neskutečný klid. Ze začátku jsem z té odlehlosti měla trochu hrůzu. Že je to u lesa, že sousedi jsou přece jenom trochu dál. Ze začátku jsem se v domě i bála, protože v noci bylo strašně slyšet, jak pracuje dřevěné podkroví, všude to lupalo. Lekaly mě srnky, které chodí až k domu. Dnes jsem ale za to vše ráda a nevadí mi to.

Sehrál v nákupu domku i fakt, že v Janově žije vaše někdejší reprezentační kolegyně Markéta Davidová?
To jsme opravdu neřešili. Je náhoda, že se nám zalíbil domek právě v Janově. To spíš Marek, ten tady dochodil základní školu, kde tehdy řediteloval tatínek Gábiny Soukalové. Všechno se tak nějak spojilo a zapadlo do sebe.

Někdejší úspěšná biatlonistka Veronika Vítková našla domov v Janově nad Nisou. Radost jí dělá půlroční dcera Eliška.Někdejší úspěšná biatlonistka Veronika Vítková našla domov v Janově nad Nisou. Radost jí dělá půlroční dcera Eliška.Zdroj: se souhlasem Veroniky VítkovéJak jste zapadla mezi nové sousedy?
Myslím, že docela dobře, sedli jsme si. Se sousedy, kteří bydlí pod námi dost vyrážíme na výlety, lezeme po skalách, vedou i své děti k podobným aktivitám. Takže s nimi vyrážíme i na vícedenní výlety. Ale rozumíme se i dalšími sousedy, všichni jsou moc milí. Každý tady ví, že Marek bývá přes zimu kvůli biatlonu pořád pryč, a tak když se nám na sklonku listopadu loňského roku narodila dcerka, všichni chodili a nabízeli pomoc, že budou s Eliškou chodit na procházky a tak podobně.

Potkáváte se s biatlonovými kolegyněmi?
Občas se potkám právě s Markétou, ale s ostatními, i kvůli té covidové době, moc ne. Navíc má každý své problémy. Já jsem si myslela, že když skončím s vrcholovým sportem, budu mít více času. Ale narodila se dcera a už ho zase nemám.

Nestýská se vám po vrcholových závodech?
Musím říct, že ne. Já už jsem si svoje odzávodila, a myslím, že jsem závodila dost dlouho. Teď nastala nová etapa života a jsem za to ráda. Závodit na vrcholové úrovni už určitě nebudu. Sportovní etapu mám už uzavřenou. Byla jsem na třech olympijských hrách, což se nepodaří každému, bylo to krásné, ale už to nechám mladším.

Stihla jste se za ty čtyři roky zúčastnit se nějaké společenské akce v Janově?
První roky na to nebyl moc čas, pak přišel covid a do toho ještě mateřství, takže jsme toho zatím v Janově moc nestihli. Teď je náplní mého života Eliška a kočárek. Ale účastnila jsem se místních běžeckých závodů jako host, jednou jsem i běžela.

Sekla jste s biatlonem definitivně, nepředáváte třeba své zkušenosti dětem?
Od loňského léta se věnuji v jabloneckém klubu skupině dětí, spíše biatlonovému kroužku, malí nadšenci, které biatlon baví. S nimi dvakrát týdně trénuji na Střelnici. Sama ale už netrénuji, jen občas vyrazím na kolo, na brusle, podařilo se nám už letos dostat na skály. Děláme spíše takové věci, které můžeme dělat všichni tři.

Dokážete si představit, že tady prožijete celý život?
Myslím, že ano. Já i partner jsme spíše takoví samotáři, nikam do víru nás to netáhne a jsme rádi, že jsme tady v přírodě a trochu dál od civilizace.