V souvislosti s oslavami výročí města v roce 2016, z nichž nejvýznamnější je 660 let od první zmínky o Jablonci a 150 let od povýšení Jablonce na město, obdržel primátor města podnět od zástupců odborné veřejnosti na obnovu a péči o městské symboly, dominanty a historické a umělecké památníky. Součástí podnětu bylo Memorandum k 150. výročí povýšení Jablonce na město v jubilejním roce 2016, v němž zástupci odborné veřejnosti iniciují obnovu historické Metznerovy kašny jako součást urbanistického celku s kostelem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Významné jablonecké osobnosti žádají politiky, aby našli vůli v obnovení kulturního odkazu minulosti. O městské symboly, dominanty a historické a umělecké památníky mají více pečovat. Otevřela se i otázka znovunavrácení Metznerovy kašny na Horní náměstí. Kašně vévodila socha mýtického rytíře Rüdigera. Původní socha byla v roce 1945 odstraněna a od roku 1970 vévodí kašně v německém NeuGablonz (část města Kaufbeuren v Bavorsku), kde žijí potomci Němců vyhnaných z Jablonce po skončení 2. světové války. Ale Němci ji zpět rozhodně vydat nehodlají. Primátor Petr Beitl ale ví o možném řešení. Vytvořit věrnou kopii.

Jde o novou myšlenku?

V podstatě se celá problematika projednává několik let. Ten nápad vznikl při několika setkání, vernisážích a debatách. S odborníky a historiky jsme se zabývali o konečné podobě Horního náměstí. Jak "zaplnit" prázdné místo a prostor, který tu zůstal po roce 1989, kdy byla odstraněna socha vojáka Rudé armády. Z těchto debat postupně vyplynula myšlenka vrátit na Horní náměstí Rüdigerovu kašnu. Rüdigerova kašna tvořila jakousi architektonickou jednotu s kostelem Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

Jaká je odezva z německé strany?

Loni jsem tuto otázku otevřel i na partnerském setkání v německém Kaufbeurenu. Zprvu naši přátelé byli překvapeni, ale pak přišly kladné ohlasy. Oporu máme.

Kopie není levná záležitost.

Nejdřív jsme vše řešili ideově a politicky. Pak přišla na řadu technická stránka. Zda je vůbec tato myšlenka reálná a realizovatelná. Jsme poměrně daleko. Sochařská škola v Hořicích vlastní 3D scanner. Mají dokonce robota, který dokáže matrici sochy pro slévárnu vyrobit. Technologie jsou unikátní a mohl by to být i příběh této nové kašny. Na tyhle věci já se prostě moc těším a věřím, že se vše posune dopředu.

V Hořicích jste už jednali?

Ano. Prvním krokem bude naskenování znaku z fasády radnice, aby mohl být umístěn v průčelí schodiště. To prozrazuji akci, která bude součástí oslav 150 let povýšení Jablonce na město.

Najdete peníze v rozpočtu letos nebo až v dalších letech?

Rozjíždíme už skutečně reálné kroky. Samozřejmě bez mandátu zastupitelstva toto nebylo možné. Je to velmi citlivá záležitost. Nikdy jsme o tom nemluvili tak, abychom prezentovali téma široké veřejnosti a médiím. Nyní po obdržení mandátu můžeme provést kalkulace, nechat ocenit postupy, abychom získali alespoň rámcovou cenu.

Patrioti už tleskají, ale kdy budeme tleskat doopravdy?

Nechci slibovat že příští rok na podzim. Ale chtěl bych docílit alespoň položení základního kamene. To bychom už měli mít i všechna povolení, rozpočty a jasný harmonogram jak by umělecké dílo mělo vznikat.

Proč vlastně kašna skončila Německu?

Kašna doplatila na protiněmecké nálady po 2. světové válce. Plundrování a ničení po válce německých symbolů odnesl i rytíř Rüdiger, ač Rakušan. Nebyla to akce jablonecké radnice nebo jakéhokoli voleného orgánu. I když mohlo by se o tom polemizovat. Rytíře Rüdigera strhla z kašny parta opilých gardistů a odtáhli rytíře před radnicí.

Není to zrovna akt rozumu, protože socha na náměstí stála už před válkou. A historie kašny je velmi zajímavé. Vůbec ji spojit s nacismem je prakticky nemožné. Naše město má prostě německou historii, pokud bychom ji popírali, tak to nebude pravdivé. Jsem přesvědčen, že podobný symbol k městu patří. Měli bychom si vážit původních architektonických řešení. Jak jsem zmínil na začátku, tato socha rytíře s kašnou byla součástí urbanistického řešení celého Horního náměstí.

Nakonec i v roce 1968 svržení sovětského vojáka, který byl v 90. letech minulého století odstraněn, je takovým smutným příběhem 20. století. A z toho by se mohly příští generace poučit.

Metznerova kašna na Horním náměstí Inspirací pro postavu rytířského Rüdigera byla jejímu tvůrci, sochaři Franzi Metznerovi, středověká Píseň o Nibelunzích. Rukopis tohoto středověkého eposu, jenž přetavil v jedno velké vyprávění starší písně o Siegfriedovi a Brunhildě a o zkáze kmene Burgundů, byl objeven roku 1755. Trvalo však celé jedno století, než se stal obecně přijímaným národním příběhem „všech Němců". Důležitý krok k popularitě nibelungovské látky znamenala hlavně velkolepá tetralogie Richarda Wagnera Prsten Nibelungů; 20. století pak posunulo příběh směrem k politické interpretaci. V době vypjatého revizionismu po roce 1918 byla totiž Píseň o Nibelunzích často vnímána jako píseň o obraně německých hranic a o východní expanzi. Podnět ke vzniku Rüdigerovy sochy byl ale původně úplně jiný. K padesátému výročí šťastně odvráceného atentátu na císaře Františka Josefa vypsala městská rada vídeňského IX. okresu soutěž na pomník před Votivní kostel, jehož tématem měla být věrnost panovníkovi. V soutěži zvítězil mladý Franz Metzner, rodák ze Všerub na Plzeňsku, od roku 1903 profesor Umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Ten se inspiroval jednou z hlavních postav té části nibelungovského eposu, která je nejvíce spjata s rakouským Podunajím (Bechelaren bývá ztotožňován s dolnorakouským Pöchlarnem) a jejíž etické poselství dobře souznělo s tématem věrnosti a loajality.

Návrh kašny na téma Bolest a boj Metzner podal roku 1904. Rüdigera zachytil ve chvíli bolestného rozhodování, hluboce zamyšleného, s hlavou skloněnou, s mečem položeným na sepjatých rukou. Městská rada však sochařovo dílo o jeden hlas nepřijala. Metzner přesto pracoval na tématu dál. Po válce zemřel na španělskou chřipku a z jeho posmrtné výstavy v Berlíně roku 1919 získala figuru německá sekce Moderní galerie v Čechách. Nedlouho poté o ni projevil zájem starosta Jablonce nad Nisou, Karl R. Fischer. Socha byla roku 1923 pro město zakoupena a umístěna v parku u kostela sv. Anny na podstavec, osiřelý po odstraněném Josefu II. Důstojné místo získala ale teprve na Horním náměstí, které kolem nového katolického chrámu vyprojektoval vynikající architekt éry secese a moderny, jablonecký rodák Joseph Zasche.

Z pubikace Dějiny a současnost: Příběh jablonecké kašny aneb Prodaný rytíř - Zdeněk Hojda