Škola se zapojila do akce s názvem „Samet na školách“ poprvé a podle organizátorky nevšedního dne Kateřiny Kmínkové to snad nebylo naposledy.

„Všichni kolegové i vedení školy nám vyšli vstříc. Aktivně se zapojili, pracovali s žáky a snažili se jim vysvětlit, co se stalo 17. listopadu a co pak následovalo,“ řekla Deníku Kmínková, která na škole učí dějepis a občanskou výchovu. Téma přerodu nesvobodného komunistického režimu na demokracii jí je blízké odjakživa, i když se sama narodila až v roce 1990.

„Dějiny 20. a 21. století jsou pro mě nejdůležitější. Samet na školách je moje první velká iniciativa. Zástupci naší školy se zapojili do Sametové akademie, kterou pořádá organizace Post Bellum. Díky tomu jsme se naučili, jak zorganizovat takhle velkou akci pro celou školu. Oni totiž organizují velké připomínkové akce 17. listopadu, jako je Korzo Národní,“ vysvětlila Kmínková.

Do Turnova dorazil vánoční strom.
FOTO: Na turnovském náměstí už stojí vánoční strom. Dorazil z Metelkových sadů

Do akce zapojila celou školu a všechny její žáky od první po devátou třídu včetně školníka. Ten hned ráno vyvěsil po škole české národní vlajky. Členové žákovského parlamentu školy rozdávali před vyučováním trikolóry, a než vyučování vůbec začalo, rozezněly se z rozhlasu písničky spojené se sametovou revolucí.

„Celý den neměli žáci klasické vyučování, ale věnovali se pouze sametové revoluci. Bylo na učitelích, jak k tématu přistoupili a jakou aktivitu s dětmi absolvovali. Někteří si pouštěli videa o tehdejších událostech a o těch pak diskutovali. Každá třída pak pracovala na dobové výzdobě: vyráběli třídní nástěnku, plakát nebo jinou výtvarnou práci, která reflektovala, co pro ně znamená sametová revoluce,“ popsala úkoly Kmínková.

Dopolední program vyvrcholil tím, že se celá škola sešla na nástupu na hřišti, kde je přivítal reprodukovaný projev Václava Havla, který pronesl na Václavském náměstí v listopadu 1989. Iluze revolučního roku byla dokonalá. Prvňáci mávali vlaječkami a vítězným havlovým „véčkem“, starší ročníky nesly vlajky a některé učitelky v kostýmech a barvách trikolóry dokreslovaly nostalgickou náladu.

Nádraží v Turnově
Cestující si mohou oddychnout. Pokladna Českých drah v Turnově zůstane

„Dnes jsme se tu všichni sešli nejen proto, že nás sem poslaly naše učitelky, ale hlavně kvůli listopadovým událostem roku 1989. To, že máme svobodu, znamená, že si můžeme svobodně volit naše politiky a také si můžeme svobodně říct, co chceme a svobodně vyjádřit svůj názor. Je důležité, abychom si toto neustále opakovali a připomínali,“ přednesli vlastní proslov žáci deváté třídy Anna Válková a Nicolas Recalde.

Jejich snahu ocenila i učitelka Jana Vébrová, která nastoupila se svou vzpomínkou hned po nich. „Chvěju se, protože celá atmosféra, kterou jste tady vytvořili, je hrozně silná. Jsem ráda, že jsem si proslov napsala na papír, protože nevím, jestli bych to zvládla bez něj jako moji předřečníci,“ začala projev před celou nastoupenou školou Vébrová. Svým žákům v něm připomněla, že v roce 1989 jí bylo 18 let a studovala v Praze, kde se aktivně zapojila do stávkového výboru.

„Na Václávaku jste si připadali jako kapka v moři, ale bylo to moře těsně před bouří. Atmosféra tam byla úžasná a já byla šťastná, že jsem toho součástí. Hlavním slovem byla tehdy svoboda, ta přišla brzy, ale zbývala ještě dlouhá cesta k demokracii,“ řekla žákům učitelka. Někteří zaujatě poslouchali, jiní, především mladší ročníky, netrpělivě posedávali a čekali na vyvrcholení celé akce. Tím bylo notoricky známé cinkání klíči. Na výzvu ředitele školy Jaromíra Friče začali zvonit, cinkat a řachtat klíči žáci od první po devátou třídu. Následovala ještě česká hymna a pak rozchod.

Stavění vánočního stromu na libereckém náměstí
Na libereckém náměstí už stojí vánoční strom. Tak ho stavěli

„Celý program vyšel přímo od žáků. My jsme pak dali dohromady seznam doporučení, kterým se mohli věnovat. Hodně nám pomohl žákovský parlament, který u nás na škole působí. Jsou tam zástupci z každé třídy z druhého stupně a schází se každý pátek ráno. Byla to velká pomoc,“ vylíčila Kmínková, která je třídní učitelkou 7.C. Nejen její žáci si pak zbytek dne ve škole zkrátili zhlédnutím trezorového filmu, čtením zakázaných literárních děl nebo besedou s pamětníkem který zažil rok 1989 osobně. Do programu se zapojila i školní jídelna, která strávníkům k obědu uvařila předrevoluční „mňamku“.

„Letos to bylo poprvé a doufám, že ne naposled. Mám pocit, že je stále hodně způsobů, jak si sametovou revoluci připomínat a vysvětlovat dětem, co to vlastně znamenalo. Mě samotnou k tématu zčásti přivedla moje paní učitelka ve škole,“ uzavřela Kateřina Kmínková.