Korytem řeky postupuje několik mužů. Tu a tam se na několik dní zastaví, aby si nalovili zvěř. Někteří z mužů zkoumají kameny. Před několika kilometry byli spokojeni, teď ale v jejich chování nastala změna. „Zpátky,“ zavelí vůdce a tlupa se vydává zpět. Tam, kde bylo slibného kamene nejvíce, se vůdce rozhlíží. Pohled se zastaví a muž máchne rukou směrem do kopců. Do kopců, kde dnes stojí vesnice Krásná a Jistebsko.

Unikátní nález

Asi ne takhle úplně přesně, ale lidé doby kamenné až na tato místa skutečně došli. A dali vzniknout obřímu dílu, které nemá v Evropě obdoby. „Kamen se tady těžil neuvěřitelných pět set let, na ploše přibližně jednoho kilometru čtverečního,“ popsal Jan Prostředník, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově, který od roku 2002 vede archeologický výzkum lokality.

Místo bylo objeveno již na začátku 20. století geologem a mineralogem A. Huyerem, který území zmapoval a popsal. Odešel však do vřavy 1. světové války a již se nevrátil, když podlehl následkům zranění. Jeho dílo naštěstí nedalo spát geologovi Gränzerovi, který, ač defacto byl rivalem Huyerovým, jeho spisky sebral dohromady a v místním tisku o něm vydal seriál článků. Ani toto povědomí ale nevydrželo dlouho. Články byly totiž psané kurentem, typem písma, které bylo po odsunu Němců pro české archeology nečitelné.

Každou chvíli vyndá muž z obří dobývací jámy kožešinový vak plný kamenů. Další ho popadne a odnáší ke stařešinovi rodu. Ten bere do ruky kamen po kameni a pečlivě si je prohlíží. Přebrané třídí. Větší hromada je na vyhození, kameny mají trhliny nebo jiné nedostatky. Na menší odkládá ty, které se hodí pro další opracování. Ty jsou přenášeny dalším mužům. Ti je osekávají do hrubé podoby sekerek. Když je polotovar připraven, stařešina si ho znovu prohlédne a znovu selektuje. Ty dobré se teď musí desítky hodin brousit o vlhčený kamen. Výrobek je hotov.

Objev napodruhé

Přesto se našel člověk, který věděl, že Maršovický vrch skrývá tajemství. Místní rodák a známý geolog Ferro Fediuk. I on po mnoha letech přispěl k jeho odhalení.

Za novodobé nálezce jsou považováni Blanka a Vladimír Šreinovi. „Chtěli jsme zjistit, odkud pochází kamen používaný k výrobě kamenných nástrojů. Postupně jsme vylučovali lokality, až zbyla tato. A tady jsme našli ty obrovské jámy. To bylo v roce 2001,“ vzpomněl Šrein.
V příštím roce začal archeologický výzkum, který vedl archeolog Jan Prostředník. „Za devět let máme prozkoumáno minimum, nějakých šedesát metrů čtverečních, i když práce jedou neustále. Práce tady mají doslova generace archeologů,“ popsal Prostředník.
A není to práce jen tak na ledasčems. „Objev tohoto místa měl celoevropský dopad a jedná se o největší úspěch archeologie u nás,“ myslí si Ferro Fediuk.

Zdejší kamen, zvaný metabazit typu Pojizeří, není nijak přehnaně tvrdý. „Vyniká ale svou houževnatostí. Svazují ho totiž krystalky, které jsou do sebe propletené. Kamen tak vydrží,“ popsala Šreirová.

Práce a naděje


Dokazuje to i archeolog Petr Šída. Ve spolupráci se studenty Katedry archeologie Hradec Králové se archeologickým experimentem podařilo vyrobit sekerky přesně tak jako v době kamenné. Ale nečekejte žádnou dnešní sofistikovanou ocel. Sekyrka od kmene odskakuje a jen pozvolna z něj ukusuje. Ke konci náročného sekání vypadá jako ohlodaný od bobrů.

„Oproti dnešku se tehdejší lidé nadřeli,“ oddechuje Šída, který na nalezišti tráví spousty času. „Jámy jsou podnes viditelné. Vlastně se jedná o nejstarší terénní relikty v Evropě. Jsou starší než egyptské pyramidy,“ přiblížil Šída.

Archeologové si slibují, že průzkum rozsáhlého území jim pomůže nalézt i odpověď na jednu z největších otázek archeologie. Proč se lovci a sběrači stali zemědělci? „Panují kolem toho vlastně jen dohady. Pokud by jsme tady objevili nějaké nové poznatky, byla by to taková třešnička na dortu,“ směje se Šída. Dodejme, že i další dost významný objev. Ale nepředbíhejme.

V Kittelově muzeu

Významný archeologický nález si žádá, aby se o něm dozvěděli lidé. Novou expozici najdou návštěvníci Krásné v Kittelově muzeu. Proč zrovna tam? „Vazeb je více. Místo, nálezy jsou vlastně jen kousek od muzea. A pak, samotný dům je postaven ze stejného kamene,“ vysvětlil Jan Vokurka z Kittelova muzea.

Expozice bude průběžně doplňována o další nové objevy. Do budoucna má po dobývacích jámách vést i naučná stezka.
Expozici i celé Kittelovo muzeum si mohou zájemci prohlédnout v průběhu května a června pouze v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin, v červenci a srpnu ve stejném čase ale denně a v září opět pouze o víkendech. Naposledy tady mají otevřeno na státní svátek 28. září.

V chýších u kupecké stezky v Alpách panuje rozruch. Kupci přivezli nové zboží. Ženy se fintí, muži si prohlížejí kamenné polotovary i již zcela hotové sekyry. Matně černý kámen přitahuje oči všech. Náčelník si kupuje rovnou tři hotové sekyry, musí ukázat, kdo je tady nejmocnější. Ostatní muži smlouvají a snášejí kupcům k nohám vzácné kožešiny. Obě strany jsou po chvíli spokojeny.
Kupci se otáčejí směrem na sever. Míří zpět do míst, kde o sedm tisíc let později vyrostou obce Krásná a Jistebsko.