Byla by to revoluce ve vytápění. Semily by jako první město v Pojizeří využívaly energii z nitra země. Již by nebyly závislé na plynu a jeho stále rostoucích cenách. Zdá se vám to jako sci - fi? Omyl, podle energetiků a geologů jsou právě Semily vhodným městem pro využívání geotermální energie. Potvrdil to energetický audit, který si radní nechali zpracovat u pražské firmy.
„Firma Raen nám zpracovala posudek, v němž nám doporučila využití geotermální energie. V případě, že bychom vybudovali geotermální výtopnu, mohli bychom teplem z nitra země vytápět celé sídliště V Řekách a Olešku,“ prozradil nám semilský místostarosta Vladimír Šimek.

Teplo ze země proudí samo

Princip geotermální teplárny je velmi primitivní. Udělají se dva vrty do země, nejlépe přes dva kilometry hloubky. Do jednoho se následně vhání studená voda a z druhého se čerpá již ohřátá na 70 -80° Celsia. Voda může sloužit nejen pro vytápění bytů, ale jako užitková teplá voda.
„Studie nám potvrdila, že geotermální energii můžeme využívat. Teď musíme celou věc zkonzultovat s dalšími odborníky a rozhodnout se, jestli do toho půjdeme,“ předeslal Šimek.
Město by stavbou geotermální výtopny ušetřilo značné finanční prostředky, ale nejprve by muselo hodně investovat do hloubkových vrtů a stavby teplárny. A to jsou peníze, které zatím nemá. Muselo by žádat o dotace, které by umožnily teplárnu postavit.
Doporučení využívat teplo z matičky Země Semilům doporučil pražský energetik a zaměstnanec firmy Raen Evžen Přibyl, který na objednávku vytvořil městu energetickou koncepci na další roky.

Semily jsou vhodným místem

„Podle geologických průzkumů území České republiky jsou právě v území města Semily vhodné geologické podmínky pro využívání geotermální energie,“ řekl Přibyl. Podle jeho slov by Semilští mohli využívat energii z podzemí pouze k ohřevu vody, nikoliv k výrobě elektrické energie.
„Návratnost investice bez jakýchkoliv dotací jsem propočítal na 11 let. Stavba geotermální výtopny by spolykala asi 130 milionů korun,“ zdůraznil energetik.

Biomasa se neosvědčila

Semily pochopitelně mají o využití podobných ekologických způsobů získávání tepla velký zájem. V minulosti se často mluvilo o využívání biomasy. Tento způsob však Přibyl ve svém enenrgetickém auditu Semilským nedoporučil. „Po přepočtení všech nákladů s přihlédnutí ke všem rizikům spojeným z dodávkou vhodného paliva jsem tuto možnost zamítl,“ uvedl Evžen Přibyl.
Městu tak jako poslední možnost získávání levné energie a tepla skutečně zbývá geotermální metoda. Plyn, jímž se vytápí všechna sídliště ve městě, je pro mnoho lidí příliš drahý jeho ceny rostou příliš rychle. Teplo z nitra země proudí stále a jeho přísun lze účinně regulovat. Tento zdroj tepla je nevyčerpatelný a po navrácení peněz do projektu vložených je provoz geotermální teplárny víceméně zadarmo.

Zemská energie sníží ceny tepla

„Jeden gigajoule tepla získaný z plynu kupujeme přibližně za 300 korun. Stejná jednotka tepla získaná z geotermálního vrtu by nás stála ani ne 120 korun,“ propočítal místostarosta Vladimír Šimek.
Existence geotermální výtopny by tak během několika let učinila Semily nezávislé na plynu a časem by také rapidně snížila ceny za teplo dodávané do bytů na sídlištích.
Ještě dříve, než se využitím tepla z nitra země začnou radní v Semilech zabývat, je třeba dokončit další úsporné kroky, které energetici městu doporučili. Byla mezi nimi například výměna oken, zateplení pláštů domů a instalace měřáků na bytové radiátory. Jde o kroky, které je třeba uskutečnit ještě před tím, než by se geotermální výtopna postavila. Zateplení domů a výměny oken za plastová již podle Vladimíra Šimka ve městě probíhají.

Semily budou třetím městem

Pokud se Semily nakonec rozhodnou na geotermální enegii kývnout, stanou se teprve třetím městem v Libereckém kraji, které podobný způsob získávání tepla chce využít. Zatím nejblíže k čerpání tepla z více než dva kilometry hlubokého podzemí má Liberec a Nové Město pod Smrkem.
První město, které by již v příštím roce mohlo dělat pokusné vrty do země je stotisícový Liberec.
Krajské město by usilovalo nejen o dodávku tepla, ale i elektrické energie, což by celý projekt ještě více prodražilo. Vrt by musel být hlubší a na povrchu by se musela postavit elektrárna. Liberec by tak podle některých odhadů energetiků mohl za geotermální elektrárnu zaplatit i několik miliard. Na druhou stranu by „geotermál“ vrátil vložené prostředky do městské kasy již do osmi let.