„Světničky jsme uzavřeli a po řadě jednání s archeology, památkáři i zástupci Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj jsme rozhodli o záchranném projektu,“ sdělil Michal Rousek, náměstek oblastního ředitele Lesů České republiky v severních Čechách, pod které Drábské světničky spadají.

K prvnímu turistickému zpřístupnění památky došlo v roce 1921 a prakticky už od 20. let minulého století se opakovaně řešily problémy se stavem skalního hradu. Podle archeologa a specialisty na pískovcový fenomén Petra Jenče z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě nedošlo ke komplexnějšímu řešení, které by bylo dlouhodobějšího charakteru.

„Značné množství informací o minulosti jsme ztratili, a to nejen kvůli vandalismu, ale především běžným provozem, kdy se návštěvníci pohybovali po obnažených tesaných středověkých objektech. Jen za posledních 60 let zanikla v trase vnitřního prohlídkového okruhu přibližně třetina tesaných povrchových objektů, jakými jsou například mělké základy staveb, kůlové či sloupové jámy nebo trámové kapsy, značně degradovaly původní podlahy, kritický je stav prostoru vzácné pozdně středověké kaple,“ zdůraznil Jenč.

Odkrytý středověk

Jelikož před sto lety došlo k úplnému vyklizení tesaných místností a povrchů skal a původní písčité výplně byly lopatami vyházeny, pohybovali se návštěvníci od té doby již jen po odkrytém „středověku“. Zdejší pískovec je přibližně z 95 procent tvořený křemennými zrny, která nepojí žádný další tmel, turisté si tak nevědomky odnášeli vzácnou památku na podrážkách bot.

„Prohlídkový okruh dosáhl svého maximálního rozsahu v 60. letech 20. století, nejmasivnější návštěvnost Drábských světniček zaznamenáváme v posledních patnácti letech. Na přelomu milénia se zvýšil počet návštěvníků z 15 na 30 tisíc za rok, v posledním desetiletí již z 50 tisíc až na dvojnásobek. Poškození památky prošlapy i vandalismem se tak značně urychlilo,“ podotkl archeolog.

Objekt tesaný v pískovci v podobě trámové dráže může být hluboký jen 15 až 20 centimetrů. Na řadě míst přitom podrážky bot snížily pískovcový povrch o desítky centimetrů, ojediněle i přes metr. „Na tato rizika přitom již v letech 1922-23 upozorňoval zástupce Státního památkového úřadu Josef Vítězslav Šimák a mnoho dalších po něm. Silný apel vzešel v závěru 90. let od významného památkového architekta Václava Girsy a v nedávné době třeba také od rodáka z Českého ráje, ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka,“ dodal Jenč.

Kampus ožil díky filmovému promítání pod hvězdami .
Krize dopadla i na libereckou univerzitu. Zdražila kolejné, vyhlásí úsporné dny

Další degradaci mají napomoci zastavit projekční práce, které by měly skončit příští rok v červnu. Nejprve bylo třeba vyjasnit majetkoprávní vztahy a nechat místo digitálně zmapovat kvůli projektové dokumentaci, což zajistila Západočeská univerzita v Plzni a částečně také projektant. K dispozici tak jsou geodetické podklady, 3D model a obsáhlá dokumentace dlouhodobého výzkumného projektu týmu Petra Jenče. Následovat bude povolení stavby, výběrové řízení na dodavatele prací a stavba samotná.

„V areálu přibudou lávky, změní se vstupní portál a částečně i trasy. Rádi bychom světničky znovu zpřístupnili na počátku sezóny roku 2025, ale bude záležet i na stavebním trhu, tedy dostupnosti materiálů a nalezení dodavatele specializovaných prací,“ informoval Rousek.

Cílem záchranného projektu je dostat návštěvníky nad úroveň terénu, a to prostřednictvím kovových lávek. Nepočítá se s velkým zkrácením návštěvnické trasy a na vybraných místech budou mít turisté k dispozici QR kódy, po jejichž načtení se seznámí s vizualizacemi, jak mohlo zaniklé sídlo vypadat v době vrcholného středověku. „Do budoucna bude nutné regulovat návštěvnost v prohlídkové trase a monitorovat chování návštěvníků. Zajištěna tak bude ochrana a bezpečnost návštěvníků i vlastní prožitek z prohlídky,“ dodal Jenč.

Úcta ke kulturní památce

„Mějme prosím k tak cenné nejen kulturní památce naší vlasti úctu a vydržme to, neb těch pár let za to opravdu stojí,“ okomentoval situaci fotograf a milovník Českého ráje Karel Hubač.

Podobného názoru je i vášnivý turista Milan Vykoukal, který středověkou památku navštěvoval pravidelně. „Jsem rád, že se Drábské světničky dočkají úprav, určitě si to zaslouží. Škoda jen, že nejsou na první pohled poznat vandalové, kteří si ničeho neváží a místo užívání si krás okolí páchají nekalosti,“ svěřil se senior z Liberecka.

V letošním roce se uskuteční IX. ročník Mezinárodního dne archeologie v České republice. Dům přírody Českého ráje, Střevlik a Petr Jenč si připravili pro zájemce jednu akci přímo v Českém ráji, a to exkurzi právě do skalní oblasti Drábských světniček, která proběhne v neděli 23. října.