Huť se barví žárem až do bíla. Obrázek, který zná každý člověk, který jen trochu přičichl ke sklu a sklářskému průmyslu. Není ale sklo jako sklo. Pokud společnost Preciosa Ornela z Desné sesbírá dost financí, po republice a možná i za její hranice se rozletí skelné hnojivo. Jak vzniká? „V podstatě jako sklo,“ popsal Jakub Gargela, který má v Preciose Ornela na starosti technickou přípravu výroby.

Jak vlastně nápad na skelné hnojivo vznikl? Jsou podobné zkušenosti známy i jinde ve světě?
Skelná hnojiva nejsou žádnou novinkou. Jejich vznik lze datovat do 60. let minulého století, ale k jejich průmyslovému využití v hromadném měřítku nikdy v Evropě nedošlo. Jejich nevýhodou je náročnější výroba a tedy i vyšší cena oproti konvenčním, běžně na trhu dostupným hnojivům.

U konvenčních hnojiv probíhá neustálý intenzivní vývoj, aby hnojivo bylo méně zatěžující pro životní prostředí a aby uvolňovalo účinné látky pozvolna a dlouhodobě. V podstatě se jedná o proces ochrany vod, úsporu hnojiva a nákladů na aplikaci. Dnešní konvenční hnojiva s řízeným uvolňováním jsou velmi účinná a šetrná, ale v tomto procesu se tak trochu zapomnělo na skelná hnojiva, která tyto vlastnosti již měla.

Objevili jsme, že v posledních letech se skelnými hnojivy zabývá několik výzkumných institucí a vyvíjejí hnojivo určené pro konkrétní plodiny a typ pěstování, například projekt Victoria ve Španělsku.

Trvalo dlouho, než jste množství látek poskládali na požadovanou optimální hodnotu?Díky expertům z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví jsme věděli, jaké prvky a jaké množství má hnojivo uvolňovat, takže vlastní vývoj receptury trval přibližně šest měsíců.

Jak se takové hnojivo vyrábí, také zahříváním?
Výroba našeho hnojiva, respektive fosfátového skla, probíhá obdobně jako výroba jakéhokoliv jiného skla. Sklářské suroviny coby vstupní materiály je nutné roztavit ve sklářské peci a vytvořit skelnou taveninu neboli sklovinu. Ta se následně zpracuje do skleněné frity zchlazením ve vodě a po úplném vychladnutí se roztřídí na potřebnou velikost zrnek hnojiva.

Jak si máme skelné hnojivo představit? To je opravdu nějaký typ skla s minerálními látkami, které se postupně uvolňují?
Skelné hnojivo je amorfní látka se skelnou strukturou, ale na rozdíl od běžných skel, kde je striktně sledována schopnost skla odolat, tedy nerozpouštět se ve vodě, kyselinám a louhům, je naše sklo úmyslně pomalu rozpustné ve vodě a v kyselých roztocích. Tato jeho vlastnost je využívána k uvolňování látek, které skelné hnojivo obsahuje, pro dodávku živin rostlinám.
Pokud se ptáte na vzhled, tak se jedná o opakní, tedy mléčně bílé kousky skla, s běžně dostupným sklem je vzhledově nesrovnatelné.

Společnost výrobu a distribuci skelného hnojiva nabízí prostřednictvím crowdfundingové kampaně na platformě HitHit. Proč zrovna takto?Vyrábět a distribuovat skelné hnojivo je pro nás natolik nové, že jsme se rozhodli jít s uvedením na trh jinou cestou. Hledali jsme možnost podpory, která sebou přinese reálnou zakázku, prověříme zájem u koncových zákazníků a uvedeme na trh výrobek, který je pro naši společnost zcela atypický. V rámci tohoto projektu věříme, že bychom mohli zaujmout i budoucí distributory.

Dá se už dnes říci, kolik by stálo třeba kilogramové balení skelného hnojiva?
Přes projekt na webu hithit.com nabízíme několik variant balení od 0,5 kg po 5 kg, takže ano, prodejní cenu máme stanovenou za 1 kg na 555 Kč. Tato cena je ovšem maloobchodní a na malý objem výroby. V případě zájmu o větší objem, bude finální cena vždy sjednávána s konkrétním zákazníkem.

Přednosti hnojiva (hnojit už musím pak jen dusíkem) jsou zjevné. Jaké jsou podle vašich slov?
Největší předností těchto hnojiv je jejich dlouhotrvající účinek. Uvádíme 2 až 3 roky, ale reálně se hnojivo bude uvolňovat i po tomto čase. Záleží na velikosti kousků skla, čím větší, tím delší čas uvolňování a pozvolnější dávkování účinných látek. Běžná konvenční hnojiva již mají s tříletou dodávkou živin značný problém.

Vývoj byl cílen na hnojivo pro lesnické substráty. Měli jsme, a někde stále máme, kůrovcovou kalamitu. Vytěžené holiny je třeba opět zalesnit. Stromky vypěstované ve školkách mají po přesazení velký problém s nedostatkem živin a velké množství jich hyne. Už jen přechod do nového prostředí stromkům vytvoří velký stres a ještě když nemají dostatek živin. Naše hnojivo jim pomalým uvolňováním dává delší čas se adaptovat na nové prostředí. Stromky jím pohnojené, lépe prospívají, jsou silnější a tím mají větší šanci přežít. Lesníci se tedy nebudou muset tolikrát vracet na dosazování uhynulých stromků po výsadbě a všichni tím ušetří čas a tedy i peníze.

Dále je třeba zmínit, že skelné hnojivo je přínosné i pro městkou zeleň, kde pomáhá stromům překonat kontaminaci půdy posypovou solí po zimní údržbě silnic a hodí se i pro zelené střechy, kde dlouhodobě dodává rostlinám optimální poměr živin.