„Celá obloha byla zalitá červenou září, lidé se báli, že v elektrárně zase hoří," popisuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer. „Na krizovém štábu v Bogatynii mi sdělili, že záře je způsobena silnějším osvětlením elektrárny kvůli výstavbě nového bloku." V Turówě ale svítí i rypadla, která v dole pracují ve dne v noci. Tím nejhorším zdrojem jsou obrovské skleníky. „Je to soukromé firmy, která z elektrárny bere odpadní teplo a pěstuje tam rajčata," vysvětluje starosta Hrádku Josef Horinka.

Světelný smog ze skleníků je často vidět až z Liberce. „Jel jsem s dětmi z Českého Dubu přes Ještěd. Od Výpřeže dolů bylo vidět na nebi neuvěřitelné světlo. Říkal jsem dětem, že to je brána do pekla. Bylo po Mikuláši a děti uvěřily, že bránu zapomněli zavřít. Hned bylo v autě ticho," směje se Dušan Tichý. Podivně zbarvenou oblohu pozorují i lidé ve Vítkově, Václavicích, Hrádku, Frýdlantském výběžku. „Už jsem zaznamenal několik připomínek na světelný smog od Turówa, ale obávám se, že v tomto jsme bezmocní," říká starosta Chrastavy Michael Canov. Nejhůře jsou na tom lidé z německé obce Hirschfelde, která leží hned u polské elektrárny. Už se obrátili na saské ministerstvo životního prostředí. To slíbilo, že na místě provede měření. „V Hirschfelde a Dittelsdorfu vidíme to světlo pořád. V noci vypadá obloha jako obří pomeranč. Svítí to do oken, hodně lidí se kvůli tomu zlobí," říká Dajana Geisler. „To konstantní osvětlení mě hodně znepokojuje. Co takové trvalé světlo udělá s naší přírodou? Zmizela odsud většina zpěvných ptáků. Patrně nemohla v noci spát. Myslím, že 24hodinové světlo má negativní vliv na zvířata i rostliny. V noci má být přeci tma," rozčiluje se další obyvatelka Hirschfelde Anke Knebel.

Skleníky plné rajčat a okurek patří firmě Citronex. Zabírají 10 hektarů a jsou nejmodernější v Evropě. Systém lamp v nich umí vytvořit různé klima bez ohledu na to, jak je venku. Květy opylují čmeláci. „Rajčata z Bogatynie jsou levnější, než ta z dovozu. Navíc můžeme nabídnout zákazníkům „naše národní" rajčata i v zimě, kdy je ostatní vozí z Maroka nebo Španělska. Vše díky osvětlení. Poloha na polsko-česko-německé hranici nám dává spoustu možností," uvádí na stránkách firmy Rafal Zarzecki.

„To je přesné. Důl s elektrárnou, ztráta podzemní vody a teď ještě ty příšerné skleníky u hranic, aby to zbytek Polska co nejméně zatěžovalo. Na ostatní neberou ohledy," komentuje Jan Říha z Liberce. A těšit se na ozářené nebe patrně mohou i lidé z Jesenicka. Citronex plánuje další skleníky v Siechnici u Wroclavi, kde je podobná elektrárna. Plocha má být přitom třikrát větší než v Bogatynii.