Travnatou plochu v rozsáhlém areálu školy, kterou navštěvuje na 600 studentů, budou teď spásat dvě kozy. Přesněji dva kozlíci, kříženci kozy domácí a kamerunské „Je to ekologické a šetří to náklady,“ směje se recesi ředitel školy, Jaroslav Semerád.

Vymyslel ji jeho předchůdce, Josef Šorm, jako dárek dlouholetému zaměstnanci školy, Daliboru Slánskému k jeho 50. narozeninám. „Působil tady ještě před mým nástupem, od roku 1989. Chtěl jsem ho překvapit něčím netradičním. Legrace musí být,“ říká Josef Šorm, který ve funkci ředitele školy skončil s předchozím školním rokem. „Bude to vítaná atrakce i pro studenty,“ rozesmál nečekaný dárek oslavence.

Dalibor Slánský strávil ve funkci správce školy, tedy školníka, celých 28 let. „Byli jsme se ženou mladí, vzali jsme se a sháněli jsme byt, tady se nabízel i s prací,“ popsal své začátky. Práci by neměnil. „Líbí se mi na ní ta rozmanitost,“ svěřil se. Školu zná jako málokdo, poradit si musí se vším, od rozbitého zvonku, přes topení až po střechu. Na dotaz, zda mu na práci přeci jen něco někdy vadí, odpoví bez přemýšlení: „Nic.“. A studenti? „Jsou fajn, někdy přijdou i pomoc, tedy když něco sami rozbijí,“ dodává s úsměvem a jde se věnovat svým novým pomocníkům.