„Vážíme si každého jednotlivce, který se přihlásí a přijde nám od soboty do pondělí pomoct,“ vyzvala provozovatelka Lucie Pokorná. Lidé se hlásí. „Možná vyrazíme z Prahy na pomoc. Je mi to moc líto, měla jsem to tam ráda,“ sdělila jablonecká rodačka Lucie Králová.

Po devastujícím požáru zůstalo jen spáleniště. Sluneční lázně na poloostrůvku jablonecké přehrady jsou pryč. Stály tu s drobnými obměnami skoro sto let. Chybí mnoha lidem, dokonce i někdejším kritikům zanedbaného stavu. „Je to katastrofa. Přes všechnu negaci je štěstí, že se nikomu nic nestalo,“ povzdychl si přímo na místě primátor Jablonce nad Nisou Jiří Čeřovský.

Fatální požár nenechal v samotném Jablonci snad nikoho netečným. Své názory na další postup revitalizace oblíbeného zařízení zveřejnily stovky Jablonečanů i přespolních. Většina jich chce zachovat genius loci místa, tedy vybudovat co nejvěrnější kopii. „Požár Slunek je ohromná ztráta. Přišli jsme o kus historie, mnoho vzpomínek a nenahraditelnou atmosféru. Také mě to moc mrzí, měl jsem to tam strašně rád, přestože to místo mělo nesporně i své problémy,“ poznamenal jablonecký zastupitel a spoluiniciátor konce hazardu v Jablonci Jakub Macek.

„Byť to místo mělo svoje mouchy, takový konec si nezasloužilo,“ sdělil pořadatel oblíbených Tatrhů a dalších kulturních akcí nejen na Jablonecku Jiří Ibl.

O jednu ze svých scén přišel i dlouhodobý festival Město plné tónů, který se v Jablonci tradičně koná po celé léto. „Umělci si na Slunečních lázních vychutnávali úžasnou atmosféru a spojení vody s hudbou. Bylo to výjimečné místo s historii a vlastním příběhem, je mi to moc líto,“ přiblížil jeden ze zakladatelů festivalu a ředitel Městského divadla Jablonec Pavel Žur.

Původ požáru je nejasný

Příčinu vzniku úterního požáru vyšetřují policisté spolu s hasiči. Policie po ohledání místa zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení. „Na základě ohledání v tuto chvíli nemůžeme vyloučit žádnou z možných příčin požáru – úmyslné zapálení, nedbalost a technickou závadu na zařízení. Výše způsobené škody je v současné době také předmětem šetření,“ sdělila mluvčí jablonecké policie Dagmar Sochorová.

Hořet začalo v úterý brzy ráno, a protože areál Slunečních lázní byl z hlavní části dřevostavbou, padl doslova celý. Z ikonické hlavní budovy s vysokou štíhlou střechou zůstala jen část vnitřní zděné zdi a pár ohořelých trámků. „První jednotka tam byla deset minut před pátou, to už byl požár v plném rozsahu, okolo 5.30 byla lokalizace. Už se ani nerozebíraly konstrukce, to už bylo hotové,“ poznamenal mluvčí krajských profesionálních hasičů David Kořínek.

Ač byl areál zchátralý a jeho údržba se stále více komplikovala, lidé chtějí, aby město uvedlo areál – pokud možno – do původního stavu. „Určitě jsem pro stejnou stavbu, jen ne nějakou moderní hrůzu,“ popsal Jaroslav Brož z Jablonce. Narážel na fakt, že Sluneční lázně měly podle několik let staré architektonické soutěže dostat podobu moderního a vzdušného atriového domu dle vítězného návrhu architekta Petra Stolína. Proti návrhu se zvedla vlna odporu konzervativních návštěvníků jablonecké přehrady. Zachovat původní vzezření Slunečních lázní chtěly stovky lidí, vzniklo hned několik petic.

Stavba Slunečních lázní u vodní nádrže Mšeno byla v roce 1927 financována městem Jablonec nad Nisou. Lázně byly zřejmě velmi oblíbené a hojně navštěvované, takže už v dubnu následujícího roku došlo k jejich razantnímu rozšíření. Kromě občerstvení nabízely sluneční louku ohraničenou ohradou a rozdělenou na dámskou a pánskou část. Vcházet se na ni dalo přes převlékací kabiny. V průběhu 2. poloviny 20. století došlo k vestavbě toalet do objektů společných šaten na konci obou křídel.

V době první republiky vznikala zařízení podobná jabloneckým Slunečním lázním v celé republice i v celé Evropě. V Jablonci se ale dochovaly v poměrně autentické, byť zanedbané podobě. I proto byla stavba posuzována na ministerstvu kultury. Úředníci ale už dvakrát rozhodli, že Sluneční lázně nejsou kulturní památkou. Už nikdy nebudou.