Rovensko pod Troskami měl totiž potkat osud známých obcí Lidic a Ležáků. Zabránila tomu snad jen odvaha tehdejšího starosty a shoda několika náhod. Hromadnou popravu stovek místních občanů v roce 1943 vystřídal masakr německých vojáků o dva roky později a travnatá zem za obecní školou se opět zbarvila krví.

Právě zde se o uplynulém víkendu sešli rovenští občané, aby tu odhalili smírčí kříž z rukou sochaře Ivana Podobského. „Nemáme v úmyslu někoho soudit, je těžké dnešním pohledem pohlížet na události 2. světové války“, řekla rovenská starostka Jiřina Bláhová. Také starosta Turnova Tomáš Hocke hovořil o těžkých chvílích války a dramatických událostí osvobození, které se nevyhnuly ani občanům sousedního Turnova.

Smírčí kříž je z hrubě opracovaného pískovce a chce být symbolickou tlustou čarou za pohnutým poválečným obdobím, kdy došlo v Rovensku k hromadné popravě převážně německých vojáků a civilistů. „S odstupem času bychom neměli zapomínat na tyto kruté události, ale současně bychom se měli snažit najít cestu k nové generaci našich sousedů. S nimi bychom měli žít v míru a vzájemném porozumění“, řekl Deníku přítomný hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Tíhu vlastních chyb i svého osudu připomněl i místní farář Římskokatolické církve Tomasz Dziedzic, který umělecké dílo posvětil. Hejtman se v závěru přiklonil k názoru, že stinnou stránkou celé slavnostní chvíle se stala jen neúčast školní mládeže. Tedy generace, které se nově nastolená cesta smíření bude v novém evropském společenství týkat mnohem více než té současné.

Otakar Grund