Mukařov – Sokolové z Mukařova za symbolickou korunu koupili školu. Mají i Sokolské pole.

První zmínky o myšlenkách založení Sokola padají v Mukařově na konci devatenáctého století. Místní nadšenci začínají pořádat zábavy, aby bylo na rozjezd jednoty z čeho brát. První ustavující valná hromada se pak koná až 6. ledna 1903 v takzvaném hořením hostinci pana Hynka Daníčka. Prvním starostou je zvolen krejčí Josef Paldus.

Sokolové cvičí v v dolením hostinci u Ladislava Hujera. Dílem proto, že hostinec má velký sál, dílem proto, že hostinský je velký příznivec všeho českého a Sokola zvláště.

Sokolové si pomalu nakupují nářadí, v roce 1907 vzniká za čtyřicet šest korun knihovna. V tom samém roce získávají Mukařovští busty zakladatelů Sokola Tyrše a Fügnera. Ostatně, Fügnerovu bustu lze zahlédnout v klubu zdejších Sokolů. Podařilo se ji po letech nalézt na půdě. Tyrš se zřejmě nenávratně ztratil.

Nikam nepůjdem

Mukařovští Sokolové mají rozporuplné vztahy se Sokoly ze Železného Brodu. Když je ti zvou na okrskové cvičení, Mukařovští „vydají“ zákaz. „Ani v kroji ani bez kroje se nikdo neúčastní, neboť oni nás také nepodporují,“ stojí v jednom ze zápisů valné hromady v roce 1908. Naopak vřelé vztahy mají se Sokoly z Vršovic, kteří se stávají patrony Mukařovských. Navštěvují nejen cvičení, ale třeba i výroční valné hromady.

Rok 1909 je ve znamení trošku bulvárnějšího charakteru. Tehdejší majitel hostince na Vejpřeži je totiž bývalým rakousko–uherským četníkem a vše české nenávidí. Jednoho dne se údajně jeden ze Sokolů neudržel a drahému hostinskému, který si nenechával své názory pro sebe a vykřikoval je po hostinci, dal pár facek. Výbor Sokola se poté usnesl, že „kdo z bratrů navštíví hostinec na Vejpřeži, bude z jednoty vyloučen, neboť hostinský uráží Sokol i národ.“

Sokolové stále cvičí na sále v hostinci u Hujera, přízeň tohoto hostinského trvá. V roce 1910 Sokolové zakoupili gramofon, získali dary v podobě knih a kozy na cvičení. Při posvícenecké zábavě byla ukradena kasička.

Další roky letí v poklidu, Sokolové zakupují americkou hrazdu, žíněnky, v roce 1912 se účastní VI. všesokolského sletu, slaví desetileté výročí.

V roce 1914 získávají Mukařovští svůj prapor. Věnoval jim ho kdo jiný, než TJ Sokol Vršovice. Na patnáct Sokolů dorazilo tehdy z Vršovic do Mukařova.

První válka

První světová válka znamená útlum činnosti. Mnogho obyvatel Mukařova odchází bojovat a nemálo se jich již nevrátí. Sokol nicméně stále žije. Na starostu ale čeká dlouho, funkci nevykonává, je v zajetí.

Z války se nevrátilo mnoho místních mužů, ostatně tak jako v mnoha českých městech a obcích. Ale vzniká svobodné Československo. Rok 1921 se nese v Mukařově ve znamení vysazení lípy svobody, na niž je připevněna tabulka s nápisem „Nepoškozuj – ochraňuj – a cti.“

Mnoho let v obci funguje velice agilní ochotnický divadelní spolek. V roce 1920 přechází sbor pod Sokol. O rok později Sokolové kupují pozemek od Marie Svobodové. O další rok později se na sále v hostinci u Hujera zapouští traverza dostropu, to kvůli kruhům. Divadelní odbor nechává zhotovit nové kulisy, v roce 1923 objednává Sokol nové jeviště namalované malířem Táborským z Turnova.

V roce následujícím Sokolové zvelebují svůj pozemek. zakoupeno je čtyřicet sedm lip a členové si musí příštího jara každý sám tu svou zasadit. Nakonec je jich zasazeno čtyřicet dva. Dodnes na místě starého hřiště stojí.

Zmínky o stavbě sokolovny se datují až k roku 1930. Sokolové byli totiž v hostinci u Hujera spokojeni. O rok později Sokol přesto kupuje velký pozemek na okraji obce. Sokolové mají velké plány. Na pozemku má vyrůst, řečeno dnešními slovy, mulůtifunkční areál. Ten měl zahrnovat sokolovnu, venkovní hřiště a koupaliště. Na přelomu let 1932/1933 vzniká lyžařský můstek. První pokus je však nepříliš slavný. Když se na místo přivezly prkna ke stavbě, někdo je do rána ukradl. na místě našli Sokolové stopy vozu, které je dovedly až do sousední vesnice. Prkna jim byla promptně vrácena a můstek byl postaven.

Ostatně, místní lyžařský oddíl, který fungoval pod Sokolem, žal velké úspěchy. Jeho členové bývali i reprezentanty Československa.

Druhá válka

Úvahy se ale táhnou a jejich realizaci zcela zastavuje Druhá světová válka. Činnost Sokola je přerušena, místní ukrývají sokolské symboly. Třeba prapor schovávala rodina Šikolova.

Po válce se Sokolové v eufórii vracejí k myšlence sokolovny. Opět ale zasáhnou dějiny. Rok 1948 znamená konec všem nadějím. I Sokol Mukařov je vtáhnut pod státní správu.

O bývalé škole

Činnost tělovýchovné jednoty Mukařov je obnovena až v roce 1999. O rok později je Sokolům vrácen pozemek, kde chtěli v minulosti stavět sokolovnu. Doba se však velmi změnila. Přesto Sokolové alespoň místo upraví na sportovní hřiště, postupně zde vyrůstá pergola s občerstvením či terasa, kde sportovci za slunných dnů odpočinou.

V roce 2007 získává Sokol Mukařov od Obecního úřadu Malá Skála za symbolickou jednu korunu objekt bývalé školy. Tu si předělávají na sokolský klub. Každý pátek se tam Sokolové i ostatní obyvatelé Mukařova potkávají při skleničce něčeho dobrého.