Vyběhnout s téměř dvacetikilovou hadicí třípatrovou věž, vytáhnout nahoru závaží, za pomoci čtyřkilové palice údery posunout železnou překážku, slalom, roztažení zavodněné hadice, sestřelení terče vodním proudem a záchrana figuríny, to vše v plné výstroji včetně masky a dýchacího přístroje na zádech. Takové překážky musel zdolat na Mistrovství Evropy ve FireFitu Jan Pipiš z Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, aby mohl bojovat o titul. Vysněné mety se mu nakonec podařilo dosáhnout.

Čtyřiadvacetiletý český „ohnivý lev“ reprezentoval svou domovinu na mistrovství Evropy v hasičském silovém sportu, které proběhlo minulý týden v německém Hannoveru. Na technicky těžký závod se těšil i přesto, že měl mnohem kratší dobu na přípravu. „Obvyklá čtyřměsíční příprava se zkrátila na měsíc intenzivních tréninků. Sice jsem se udržoval přes zimu v kondici, ale potřeboval jsem nadrilovat techniku,“ zdůraznil Pipiš. S tréninky to často přehnal. Do Německa se odjíždělo v neděli, on ještě v sobotu musel do Prahy za svým fyzioterapeutem Radkem Plašilem, aby mu napravil bolavé koleno.

Ondřej Hába s přítelkyní.
Být trenérem není jen o svalech, říká Liberečan, který pomáhá k vysněné postavě

Intenzivní příprava přinesla své ovoce už během kvalifikačních závodů. Hned v prvních dnech zaběhl nejlepší čas a pojistil si cestu do víkendového finále. Dával si pozor na trestné sekundy, které často znamenají konec nadějí. „Musíte správně odhodit hadici či při seběhnutí dolů šlápnout na každý schod. Celý závod je o kombinaci síly, rychlosti a techniky,“ vysvětlil. Finálním časem minuta a dvacet pět sekund zvítězil ve své kategorii od 18 do 29 let, stal se mistrem Evropy a vicemistrem v absolutním pořadí.

Jak sám přiznal, ani on sám moc nevěděl, co od sebe očekávat. Po šesti letech každodenních tréninků, příprav na závody a cestování přišla najednou stopka kvůli epidemii koronaviru. Na samotný závod a soutěžící, mezi kterými má i dobré kamarády, se ohromně těšil a nejel tam s očekáváním jasného vítězství. „Hrozně vpřed mě tlačila podpora od mého okolí, přátel, rodiny a sledujících na sociálních sítích. Navíc čekáme s přítelkyní holčičku. Každý den jsme si volali a obě mě tlačily dopředu, co to jen šlo,“ pochlubil se mladý hasič s tím, že si cení i plné podpory od libereckého hasičského sboru.

„Po šesti letech, co se věnuji hasičskému sportu, jsem nemusel řešit ubytování, jídlo a soustředil jsem se opravdu jen na závody a výkon jako jiní profesionální sportovci. Především velké děkuji patří našemu novému řediteli Janu Hadrbolcovi, který mě maximálně podpořil,“ doplnil silák.

Nová polévkárna v Liberci.
Nová polévkárna v Liberci dává práci lidem, kteří těžko hledají zaměstnání

Jelikož je soutěživý a detailista, nic neponechává během závodů náhodě. Pracuje na své psychice, aby nebyl na startu zbytečně nervózní a měl čistou hlavu. Před vyběhnutím musí mít vše upravené, stejné závodní ponožky, kraťasy a triko. Dokonale upravené a schované přezky. „Mám menší rituál, před startem si zařvu jako lev,“ podotkl se smíchem závodník a hasič v jedné osobě.

Aktuálně má v plánu přípravu na listopadové Mistrovství světa na Floridě Firefighter Combat Challenge. „Dělat hasiče mě baví, práce je pro mě koníček a hasičský sport je takovou třešničkou na dortu,“ uzavřel vyprávění Jan Pipiš.