Naposled jste na své výstavě představil světovou novinku, oboustranný obraz. Co chystáte nyní?
Měl jsem mít výstavu v červnu, prvního června měla být vernisáž v kostele sv. Anny. Já jsem tu výstavu odvolal.
Odvolal? Proč?
Mně se totiž již delší dobu vytrácí smysl tohoto počínání.
Myslíte vystavování?
Ano, ale má to hlubší příčinu. Domnívám se totiž, že naše společnost hloupne a hrubne. Proč bych měl malovat obrazy ve společnosti, kde kulturní úroveň končí u obrázků z Ikey a u televizních seriálů?
Máte na mysli tu naši českou společnost?
Ano, myslím českou.
Co vás přivedlo k tomuhle názoru?
Pochybuji o tom, že ve společnosti, kde vládne konzum a chamtivost, má výtvarné umění smysl.
Dospěl jsem k poznání, že pro drtivou většinu lidí v dnešní společnosti je například dílo Pabla Picasa výplodem choromyslného a většina lidí si pod pojmem výtvarné umění představuje realisticky vyvedené Hradčany, pokud možno při západu slunce.
Myslíte si, že je to ryze česká záležitost, nebo všech takzvaných vyspělých států?
Domnívám se, že pokud člověk začne mít globální pohled na současný svět, zákonitě začne zásadně pochybovat o smysluplnosti výtvarného počínání. Ono totiž není umění obecně žádoucí pro mocné tohoto světa, protože člověk, který je zcitlivělý uměním, nebude tak vstřícný konzumnímu způsobu života.
A kdo jsou podle vás mocní tohoto světa?
Nadnárodní společnosti.
Jak to tedy vypadá nyní s vaší tvorbou?
Vůbec to neznamená, že bych úplně přestal malovat, ale svou tvorbu začínám vnímat pouze jako součást duševní hygieny.
Co jste chtěl vlastně lidem vašimi obrazy, například jizerskohorskými, sdělit?
Mojí snahou bylo pomoci divákovi uvědomit si, že je součástí přírody a potažmo až celého vesmíru.
Takže obrazy s touto tematikou už nebudou?
Nebudou.
A co bude pod vašima rukama nyní vznikat nebo vzniká?
Na to, abych vyjádřil své životní pocity a prožitky, už mi přestává stačit reagovat na krásu Jizerských hor. A s tím ruku v ruce jde i použití jiných výtvarných prostředků. Nyní vznikají zcela abstraktní obrazy.
