Nakonec na Malou Skálu zamířilo na 150 autoveteránů. Nejen embéčka, ale třeba i staré osobní vozy tatra. Některé vozy přitom vzbuzovaly patřičnou úctu. A to i svými rozměry.

Letos byla akce opět poznamenána opatřeními proti šíření koronaviru. Při vjezdu do areálu musely posádky doložit doklady o očkování nebo prodělání nemoci, případně negativní testy. „Řidiči byli zodpovědní, nikoho jsme nemuseli vykázat,“ pousmál se Hořák.

Mezi vozy přitahovala velkou pozornost přestavba Škody 1000 MB na několikametrovou limuzínu. Až z Ústí nad Labem sem s ní dorazil Jaroslav Valenta. „To je zase jiné embéčko, já mu dal označení MBL. Sám jsem ho stavěl. Zažádal jsem na úřadech o tyto úpravy, vyšlo to. Hojně ho využívám třeba na svatby, rozlučky, oslavy.“

Třiadvacet let vlastní Škodu MB 110 R Coupé Roman Podsadný z Jablonce nad Nisou. Jak sám říká, „rajtoval“ s ním zamlada, poté auto stálo dlouhá léta v garáži, aby ho nyní upravoval do původního stavu. „Nejvzácnější je přívěsný jednokolový vozík zvaný páv, který se vyráběl v Semilech.

Program akce pokračoval po 11. hodině rozpravou a poté vyjížďkou na návštěvu železniční expozice Depo Turnov. Odpoledne pak odstartovala soutěžní orientační jízda po okolí. Embéčka při ní urazily něco mezi třiceti a čtyřiceti kilometry.

Na akci již tradičně nechyběli například bratři Libor a Marcel Tilerovi. Prvně jmenovaný přijel ve sportovním dvoudvéřovém coupé Škoda 110 R. „Já jsem jezdil v embéčku od malička. Prvního můj táta dal pryč, když mi byly dva roky. Pak si za vcelku dramatických okolností dovezl nové až ze Svitav,“ přiblížil Libor Tiler. Když si totiž Tiler starší pro MB jel, bylo zrovna 21. srpna 1968. „Najednou všude cizí vojáci. Bál se o nové auto, a tak zajel do Jevíčka, odkud pocházel, a u známých ho zahrabal do sena. Vrátil se pro něj za deset dní."

Historických embéček vlastnil či vlastní několik, další podobné stroje se vyskytují v rodině.

Ke svému dalšímu historickému stroji MBX se dostal i Libor trochu náhodou. Díky tomu, že prodává náhradní autodíly na vozy škoda. Jednoho dne u něj nakupoval pán s obrázkem modifikace legendárního vozu s označením MBX na triku. S tím, že to je vyobrazeno přímo jeho auto. Slovo dalo slovo a začalo se hovořit o prodeji. „Pán mě tehdy vyzkoušel, co o embéčkách vím, a pak řekl, že kdyby někdy prodával, že si na mě vzpomene. Vzpomněl. Už asi za tři měsíce," vypráví Libor Tiler.

A tak vyrazila výprava až k Plzni. Červené MBX má nový domov v Loužnici již skoro dvě desítky let.

Mladší bratr, tak mladší auto. Marcela Tilera od mala fascinovaly kabriolety. A tak si jednoho pořídil. Škodu 130 Rapid Cabriolet, rok výroby 1985. „I mě se samozřejmě jako malému klukovi líbily škodovka a nejvíce rapid. Když jsem pak v nějakém časopise viděl, že existuje i ve verzi kabriolet, věděl jsem, že ho jednou budu mít. Po dlouhém pátrání se povedlo a mám ho,“ usmál se Marcel Tiler.