Sousedící areály někdejších podniků Železnobrodské sklo (ŽBS) a Kolora v Železném Brodě se pomalu plní menšími společnostmi. Firma Hybler Invest, která nadále vlastní historické budovy někdejší Kolory, chce opravit i poslední objekt, takzvanou skárnu, která stojí mezi zdejším marketem a náhonem vodní elektrárny.

Představou společnosti je rekonstrukce budovy o rozloze 1900 metrů čtverečních zastavěné plochy do její původní historické podoby. „Zejména odstranění nevhodných stavebních zásahů z minulosti a kompletní rekonstrukce včetně nové fasády,“ přiblížil Vlastimil Vašků za Hybler Invest. Realizaci této etapy předpokládá společnost v nejbližších letech.

Je to už pěkných pár let, kdy vrátnicí někdejšího podniku Železnobrodské sklo proudily stovky zaměstnanců. Ráno tam, odpoledne ven. Podnik zaměstnával většinu lidí v produktivním věku ze Železného Brodu a okolí. Jen figurkářů, tedy sklářů, kteří ručně vyráběli skleněné figurky, bylo i více než čtyřicet. „A kolik jich je dnes na celém Železnobrodsku? Pár,“ povzdechl si Karel Sobotka, který v ŽBS coby figurkář prožil více než patnáct let. Sám se svého řemesla drží stále.

Vychází nový týdeník!
Nový Týdeník Jablonecko: Vše zajímavé o Dušičkách či rozhovor s Michelle K.

Areál ŽBS prošel od roku 2009, kdy padl coby součást koncernu Jablonex, velkou obměnou. Hlavní administrativní budovu koupila místní společnost Detesk, která se zabývá také výrobou skla, ovšem v podstatě zcela jiného, než tvořili skláři v ŽBS. „Budovu jsme zakoupili v roce 2012. Už tehdy, v období přetrvávající krize, bylo jasné, že náš stávající areál v Příkré ulici na Brodci neposkytuje dostatek perspektivního prostoru,“ popsal majitel společnosti Ivan Kalousek.

Areál někdejší továrny Kolora začala společnost Hybler Invest revitalizovat už v roce 2008, kdy proběhla demolice vstupních objektů, tedy vrátnice a obchůdků směrem do ulice. Poté zde vznikla parkovací místa a vyrostl obchodní dům. Demolice postihla i objekt původní vodní elektrárny.

V roce 2010 také doběhly složité práce na revitalizaci náhonu a výstavbě vodní elektrárny v části ve Dvírkách, která se stala Stavbou roku České republiky.

Z bývalého meziskladu Kolory vznikla Galerie Libenský-Brychtová vystavující díla světoznámé dvojice sklářských výtvarníků. „Vnitřkem vedly koleje, na vagonech vozili materiál pro výrobu. Vše zdevastované. Ale krásné světlo. Tak jsme budovu koupili a začali investovat. Musela se udělat střecha, zrestaurovali jsme jedny vrata, vznikla nová fasáda,“ popsala Jaroslava Brychtová, která žije v Železném Brodě.

Z HISTORIE ŽBS

V roce 1961 byl položen základní kámen k výstavbě nového závodu v Železném Brodě a o pět let později zde byl zahájen provoz. Ještě na začátku tisíciletí zaměstnával na 1300 lidí. To bylo na Železnobrodsko obrovské číslo.

Od 60. do 90. let minulého století podnik bohatě sponzoroval sportovní i kulturní spolky.

Ilustrační foto.
Strážníci začnou v Jablonci dávat botičky, od 1. listopadu si dávejte pozor

Do tehdejšího podniku Železnobrodské sklo nastoupil Karel Sobotka v polovině 70. let a fabriku opustil nedlouho po sametové revoluci. Na práci ve státním podniku nezapomněl. „Tehdy jsme se museli za učení upsat na deset let fabrice. Bavilo mě dělat rukama. Moje první výplata byla vyšší, než jakou měl táta po třiceti letech úřednické práce. Ten, kdo byl šikovný, si mohl vydělat relativně pěkné peníze,“ vzpomněl Karel Sobotka.

Po sametové revoluci po neshodách s vedením podniku odešel Karel Sobotka z podniku a osamostatnil se. V roce získal titul Živnostník roku 2013. Foukané figurky ve své domácí dílně vytváří dosud.

DALŠÍ

Z mapy Jablonecka zmizely nejen některé podniky spadající pod kolos Jablonex. Skončil třeba i druhdy úspěšný výrobce vozů LIAZ (Liberecké automobilové závody). Po listopadu 1989 se podnik stal soukromým, ale silného zahraničního partnera, který by mu pomohl prorazit na zahraniční trhu, nenašel.

Ilustrační foto
Případů žloutenky typu A v Libereckém kraji je opět více, řádí hlavně v Turnově

„Vedení se chovalo jako bohatá nevěsta a nechtělo slevit ze svých podmínek. V roce 1995 pak do Liazu vstoupila plzeňská Škoda jako majoritní vlastník. To už ale bylo pozdě,“ popsal Jan Šálek, který v té době v podniku pracoval jako vedoucí odboru správy majetku. V bývalém jabloneckém areálu LIAZ je dnes mnoho firem, stále ale ještě jako samostatný celek funguje Střední průmyslová škola technická, která vznikla při závodu LIAZ.

Prázdné jsou haly textilní továrny Seba Tanvald. Od sametové revoluce značka ztrácela jednu výrobní kapacitu za druhou. Po čtyřech provozech skončilo v Tanvaldu a Smržovce, dva ve Velkých Hamrech, poslední pak v Plavech. „Seba měla ještě v 80. letech 4500 zaměstnanců nejen na Tanvaldsku, ale také v Rokytnici nebo v Bílině,“ připomněl Josef Průcha z Tanvaldu. V Sebě dělal přes třicet let.