Obří číslo 10, které tvoří modříny uprostřed smrků, ozvláštňuje les nad Harrachovem už dlouhá desetiletí. Pokud se však na proslulý symbol na Bílém kopci podíváte letos na podzim, uvidíte náznak další nuly. Z desítky bude stovka, která připomene 100. výročí založení Československa.

Nové modříny tu ale zatím nejsou. Může za to skoro absolutní absence jara. Počasí se i v Harrachově během pár dnů překulilo ze zimy do léta. „Proto se toho v jarních měsících mnoho nestihlo. Takže se modříny budou na místo dosazovat i v dalších letech,“ přiblížil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Na Bílém kopci nad Harrachovem září na podzim (k vidění je ale i v zimě) obří desítka. Byla vysázena v roce 1918 jako připomínka 10. výročí vzniku Československa. letos přibude další nula a vznikne tak stovka.
Číslo tvořené modříny nově připomene 100 let od vzniku Československa

Stovka ale nebude hned tak patrná jako původní desítka. „Na to, aby nová nula zářila jako současná, si budeme muset počkat pár desítek let,“ doplnil Drahný.

Jasno o výsadbě další nuly bylo už v březnu letošního roku a lesníci začali konat. Na Bílý kopec pak zamířili i místní dobrovolníci. „Na brigádě se kromě zaměstnanců městského úřadu podíleli i dobrovolníci z řad veřejnosti,“ řekla za úřad Markéta Novotná. „Hned první den jsme udělali kus práce, drtivá většina větví skončila na hromadách,“ zmínila starostka Eva Zbrojová.

Na brigádu vyrazil i někdejší harrachovský lesník a velký znalec hor Petr Kadleček. „Nikde jinde to nenajdete. A teď to bude ještě větší,“ usmíval se.

Mamutí můstek K-185 pro lety na lyžích v Harrachově.
Lyžaři v Harrachově doskákali. Střední skokanské můstky jsou mimo provoz

Nová nula zabere více než jeden hektar lesa. Bude se skládat z tisíců stromků, jejichž sazeničky budou pocházet z mladých modřínů, které rostou pod současnou desítkou. Lesníci mladé stromky ošetří i přímo pod desítkou a polovinu starých modřínů pokácejí. Tak se bude Harrachovská stovka v běhu let pomalu doplňovat a obnovovat.

NÁPRAVA KALAMITY

Číslice vytvořené z modřínů jsou 100 metrů vysoké a vynikají zvláště na podzim, kdy se žluté modříny krásně vyjímají v zeleni okolních smrků. Nejlépe jsou vidět z protějšího Sachrova kopce.

Není přitom zcela známo, kdo o výsadbě modřínů do obří desítky rozhodl. „Ve dnech 11. a 12. listopadu 1925 nárazový severovýchodní vítr způsobil na Harrachovsku polomy a vývraty nebývalého rozsahu. Nejvíce poškozené dřevní hmoty bylo zpracováno na tehdejším polesí Nový Svět, největší škody byly na Bílém kopci.

Ilustrační foto
Krkonoše zrušily zákaz trhání borůvek. Zákaz trval sedmnáct let

Po likvidaci kalamity přišla na řadu obnova lesa. Práce se zalesňováním skončily v roce 1928. A protože to bylo v roce 10. výročí vyhlášení republiky, byla na Bílém kopci vysázena veliká desítka z modřínů,“ popsal emeritní spolupracovník Správy KRNAP Petr Kadleček.