Sýrové rohlíky, sladké pečivo, sušenky a láhev sladké limonády. To je častý příklad přesnídávky českých dětí ve škole. Vyplynulo to z letošního celorepublikového průzkumu. Liberecký kraj v něm reprezentovali žáci čtvrtých a osmých tříd Základní školy v Rýnovicích.
Odborníkům na výživu, ale i učitelům, kteří v rámci osnov například pro první třídu přímo v pracovním sešitě s dětmi pracují na téma zdravá strava, byla trnem v oku i nabídka nápojových automatů přímo ve školách.

Děti pijí správný objem. Ale co?

„Souběžně s květnovým průzkumem sladké limonády ale dodavatel vyměnil za džus a vodu,“ uvedla Jana Mašindová ze Základní školy Rýnovice. Změna se netýkala jen této školy, ve které průzkum probíhal. „Ani my už nemáme v automatech převážně limonády,“ potvrdil ředitel Základní školy 5. května Aleš Kačer.
Na škole v Mozartově ulici naopak automaty nikdy nepořídili. „Máme velké barely s pramenitou vodou, pro první stupeň zajišťujeme mlíčka a pitíčka jsou ke koupi ve školním bufetu,“ uvedla k pitnému režimu ředitelka Marcela Rousová. Ovlivnit ale typ pití, které si děti z domova přinesou, pedagogové nemohou.
Z průzkumu Jak jedí české děti, do něhož se zapojilo celkem pět set školáků ve věku 9 a 13 let, vyplynulo mnoho extrémních hodnot, zejména týkajících se zkonzumované energie. „Nejvyšší energetický příjem dosáhl hodnoty 25 182 kJ, což mnohonásobně překračuje doporučení odborníků, nejnižší zjištěný příjem byl více než stokrát nižší,“ řekla odborná garantka projektu MUDr. Alexandra Moravcová, z Kliniky dětského a dorostového lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Základní problém je nepravidelnost

Problém nedostatečného příjmu energie se objevil i v Jablonci, kde školákům odborníci nahlédli do svačinových boxů. Podle Moravcové dětem ve školním věku jakékoli extrémy škodí. Nedostatečný příjem energie může jejich vývoj zbrzdit i negativně ovlivnit imunitu. Nadměrný příjem energie si organizmus ukládá do zásoby a děti se potýkají s nadváhou a obezitou.
„Rozbor dotazníků nás opět utvrdil v tom, že stravovací zvyklosti dětí mají ke zdravé výživě dost daleko,“ uvedla Jitka Tomešová, nutriční terapeutka. Zásadním prohřeškem je nepravidelnost v příjmu potravy, která se objevila ve více než pětině všech denních jídelníčků.
„V případě sedmáků byla nepravidelnost zaznamenána asi ve třetině, u třeťáků pak v sedmině. Není výjimkou, že se školáci poprvé najedí až v poledne. Ranní jídlo by mělo být startem do nového dne,“ dodala Tomešová. Existují ale také extrémy druhým směrem.

Dokáží jíst na noc či jako dřevorubci

Se zvoněním na velkou přestávku z tašek vyloví někteří žáci i objemný svačinový box. „Jogurt, po něm dva chleby se salámem a jako tečku tatranku. K tomu kolu,“ vypočetla příklad učitelka Mašindová s tím, že takové dítě přece nemůže s chutí sníst teplý oběd.
Vedle nepravidelnosti ve stravování při výzkumu také zjistili, že pětina dětí si jídlo dopřává ještě po 21. hodině večer. „Pít večer něco sladkého se nám podařilo odbourat, ale s nezřízenou touhou po čemsi na zub před spaním bojuji pořád,“ svěřila se matka třináctiletého chlapce. Zákaz dokonce několikrát obešel uschováním sušenky už odpoledne do skříňky. „Vysvětlování nepomáhá, ale přece ho nebudu bít za jídlo,“ dodala bezradně.