VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Táta vydělává, máma patří ke sporáku. Mění se postoj?

Severní Čechy - Model, který platil ještě v předchozí generaci, se pozvolna stává minulostí. Čeští tatínkové se dnes stávají zcela běžně aktéry porodu a objevují se i bílé vrány, které místo maminek nastupují rodičovskou dovolenou.

26.7.2011
SDÍLEJ:

I tátové dnes chodí "na mateřskou". Foto: Deník

Třiapadesátiletý Jaroslav z Jablonce nad Nisou se ničím nelišil od druhých otců své generace. Po práci se věnoval svému koníčku – cyklistice a lezení. Starší dcera na sport moc nebyla, mladší syn byl na podobné aktivity zase „moc malý“. Když se Jaroslav „nehuntoval“ v práci nebo na kole, odpočíval. Předpokládal, že nákupy, vaření, praní, žehlení, přípravu dětí do školy a další práce spojené s chodem domácnosti zvládne jeho žena. Ta ostatně pracuje v kanceláři, tudíž se v práci „tak nenadře.“
Model přejal od svých rodičů. Otec pracoval v továrně, po práci se věnoval údržbě domku. Maminka, která byla kuchařkou ve škole, se starala o domácnost. Oba pracovali, oba se po práci věnovali tomu, co bylo potřeba. Jenže…

Časy se změnily. Mladí odešli z domků, které potřebovaly celoroční údržbu, „práce všeho druhu“, přesídlili do paneláků. Paneláková generace českých mužů se rychle přeorientovala z natírání žlabů a dalšího kutění na čistě osobní záliby. Ale práce v domácnosti ženám zůstala. „Protože jsem pocházela z podobného prostředí, nepřišlo mi to nijak divné. Když ale děti trochu odrostly, začala jsem se věnovat výtvarným aktivitám, které mě vždycky lákaly. Byla jsem ale naprosto rozpolcená. Když jsem jela třeba na seminář, připadala jsem si jako zrádce, který se nevěnuje dětem a rodině, hází na muže „svoji práci“. A to i přesto, že jsem jim po nocích navařila na víkend hrnce, aby manžel neměl „moc práce“ . Když ale odjížděl na hory on, přišlo mi to tehdy naprosto normální,“ vypráví dnes už jeho bývalá manželka Zdena.

Mementem byl rozvod

Pak ale přišel zlom. „Dlouho jsem bojovala sama se sebou, s manželem se dohadovala, snažila se ho přesvědčit, že na chodu domácnosti se musejí podílet oba. Narážela jsem.“ Po dlouhých vnitřních bojích se rozvedla. Starší dcera po studiích odešla z domova, mladší, tehdy čtrnáctiletý syn byl na vlastní žádost svěřen do střídavé péče.
Od té doby se z Jaroslava stal vzorný otec. Nakupuje, vaří, pere, stíhá i kolo a lezení. Když nemůže spoléhat na to, že „se“ práce udělá, velmi dobře si zorganizoval povinnosti i volný čas. A sype si popel na hlavu. „Kdybych to pochopil dřív, nemuseli jsme se rozvádět,“ přiznává mezi řádky Jaroslav.
„Paradoxem je, že někteří otcové potřebují až tak silný impuls, jakým je rozvod. Z některých se stanou aktivní otcové až po něm, najednou zjistí, že se musí dětem věnovat, aby o ně nepřišli. Zazněly i názory, že jim najednou došlo, že předtím zajišťovali rodinu materiálně, ale nevěnovali se jí,“ říká socioložka Hana Friedlaenderová, která nedávno vedla výzkum Podoby otcovství v ČR pro projekt Táto, jak na to.

Podle psychologa a ředitele Pedagogicko–psychologické poradny v Liberci Vladimíra Píši jsou naopak právě rozpory v dělení práce a úloh obou rodičů v rodině první třecí plochou, která signalizuje hlubší rozpory partnerského vztahu. „Smutné je, když si rodiče začnou své problémy vyřizovat právě přes děti,“ říká ze zkušenosti odborníka.

Tátové na „mateřskou“

I v českých zemí ale přibývá otců, kteří se rodičovské úlohy ujímají s veškerou vážností a dokonce využívají možnosti nastoupit místo ženy takzvanou rodičovskou dovolenou.

Jedním z prvních otců u nás byl i liberecký grafik Martin Taller. „Bylo to těsně po revoluci. Moje žena měla tehdy závažné zdravotní potíže s rukama a nemohla se o syna starat. Několik měsíců jsem dělal úplně všechno, dokonce jsem i kojil,“ směje se a na vysvětlenou uvádí, že odstříkaným mlékem v noci z lahvičky krmil syna.
„Snad jsem to zvládl a nic nezanedbal, hlavně jsem si z toho odnesl jednu zkušenost, že bych už na mateřskou nikdy nešel! Je to hrozná dřina a hrozně ženské obdivuji, že tu 24hodinovou péči zvládají. Mužům bych to ukládal za trest,“ dodává otec tří synů, který ovšem mateřskou zažil ještě v éře před papírovými plenkami a mikrovlnnou troubou.

I přes tuto zkušenost ale přibývá tatínků, kteří si rodičovskou úlohu se svou ženou rádi vymění. Kromě zdravotních či sociálních hledisek k tomu nejčastěji vedou důvody ekonomické.

„Dost vážně o tom uvažuji, říká sedmadvacetiletý Luboš Vrabec. „Problém je, že na mateřskou chce i moje nastávající, takže se o to možná budeme nakonec prát,“ směje se, ale vzápětí zcela vážně předkládá model, podle něhož by starost o nejútlejší věk dítěte přebrala manželka a pak se rodičovské péči věnoval pro změnu zase on.
„Co se týče domácích prací a vůbec, viděl bych to tak půl na půl. Ve stejném modelu jsem vyrostl, můj otec měl třeba doma funkci „kuchaře“ a také se žehlením jsme si věděli rady. Dokonce jsme vymysleli jsme takzvané samožehlící křeslo, kdy se prádlo navrstvilo na sebe a pěkně se vyhladilo, byl to takový domácí mandl,“ směje se mladý muž a příkladem ilustruje, že především záleží na vstřícném přístupu a chuti se domluvit na společném fungování rodiny, která nevyužívá jednostranně práce ženy.
„Jen nevím, jak se k tomu bude stavět zaměstnavatel,“ říká o případné „mateřské“, „to jsem zatím nezjišťoval,“ dodává.

A co na to zaměstnavatelé?

Jsou na aktivnější přístup otců, tedy svých zaměstnanců při výchově dětí připraveni? Z oslovených personalistů a zaměstnavatelů nadpoloviční většina, přesně šestapadesát procent v průzkumu přiznala, že spíše ne…
„Trend, kdy muži chtějí zůstat na rodičovské dovolené, zde určitě je, ale stále ještě v minimální míře. Zatím nás ohledně této problematiky žádní klienti neoslovují, ale je samozřejmě možné, že tyto záležitosti řeší sami v rámci svých personálních oddělení. Naši agenturní zaměstnanci o tuto možnost zájem příliš nemají,“ potvrdila například Kateřina Vaisová z personálně poradenské společnosti Randstad.

S praxí čerpání rodičovské dovolené či dalších možností se ve větší míře nesetkal ani jeden z největších zaměstnavatelů v kraji Technická univerzita v Liberci. „Naši zaměstnanci tuto možnost příliš nevyužívají. Možná je to ale dáno i charakterem profese akademika, která je časově volnější, což dává otcům lepší šanci se na výchově podílet,“ říká vedoucí personálního oddělení TUL Alena Šírková.

Skutek? Utek!

To potvrzuje slova socioložky Hany Friedlaenderové, že řada mužů sice svůj podíl na péči o dítě a chod domácnosti proklamuje, v praxi ale často „skutek utek“. Podle ní jsou firmy schopny řešit požadavky svých zaměstnanců, individuálně, případu od případu, systémová řešení zatím ignorují.

„Než zavádět nové instrumenty, pro které v tuto chvíli není dobrá situace z hlediska hospodaření státu, je lepší naučit rodiče využít všech možností, které dává stávající systém,“ uvedl už dříve pro Deník ministr práce a sociálních věcí Jaroslav Drábek.

I tady totiž platí, že kde je vůle, tam je i cesta. „Myslím, že kdo chce, ten může, říká jinými slovy již zmiňovaný průkopník mateřské Martin Taller. „Prostě jsem přišel do práce, nahlásil, že budu čerpat rodičovskou dovolenou. Ne, že z toho byli nadšení, ale prošlo to. Fakt je, že to byla doba, na rozdíl od dneška, k mnoha věcem vstřícnější.“

„Když se před dvaceti lety začala v Norsku prosazovat týdenní mateřská dovolená pro zaměstnané otce, firmy se jednohlasně vyjadřovaly, že takové muže zaměstnávat nechtějí. Dnes čerpají až 12 týdnů,“ říká Vendula Martinovská, mluvčí projektu Táto, jak na to, podporovaného právě Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, EU a Ligou otců.

Trend, kdy se stále více otců začne, doufejme, zapojovat do péče o děti, potvrdila i Dana Filipová z liberecké PR agentury Parliamo. „Před pár lety jsme vymýšleli kampaň pro prodejce dětského a kojeneckého zboží. Tehdy jsme v reklamním sloganu zacílili právě na tatínky. Nápad se ujal a kampaň se díky tomu stala velice úspěšnou,“ říká manažerka. Tatínkové mají zelenou.

Autor: Jana Švecová

26.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Mistr ve výrobě 20 000 Kč

Mistři a příbuzní pracovníci v ostatní výrobě Mistr zámečnické dílny. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Vedoucí pracovník zámečnické dílny, USO nejlépe strojní, jedná se o práci mistra zámečnické dílny, sjednávání zakázek, vedení lidí a další., Životopisy zasílat na email: jiri.penc@elektro-plus.cz. Pracoviště: Elektro plus cz s.r.o., Riegrova, č.p. 4339, 466 01 Jablonec nad Nisou 1. Informace: Jiří Penc, +420 602 404 321.

Výroba - Výroba Montážní dělník 18 000 Kč

Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů Montáž vrat a dveří. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Montáž vrat a dveří., Životopisy zasílat na email:eva.daranska@elektro-plus.cz. Pracoviště: Elektro plus cz s.r.o., Riegrova, č.p. 4339, 466 01 Jablonec nad Nisou 1. Informace: Eva Daranská, +420 483 000 999.

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební instalatéři 25 000 Kč

Stavební instalatéři. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Instalatér - kontakt telefonicky, nebo emailem.. Pracoviště: Jiří kerhart - m e t a - therm, Korejská, č.p. 1207, 466 01 Jablonec nad Nisou 1. Informace: Jiří Kerthart, +420 604 283 190.

Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 21 500 Kč

Elektromechanici elektronik, elektrikář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21500 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ELEKTRONIK, ELEKTRIKÁŘ, - vzdělání elektrotechnického zaměření podmínkou, nutná odborná způsobilost, pracovní doba - 7,5h, - náborový příspěvek, čtvrtletní a pololetní odměny, příspěvek na stravování, dovolená nad rámec, Hlásit se telefonicky na tel: 483 368 811 - volat 8,00-14,00, e-mailem: mrvova@kuempers.cz nebo osobně na adrese - Plavy 100, po-pá, 8,00-14,00. Pracoviště: Kümpers textil s.r.o.-provoz, 468 46 Plavy. Informace: Pavlína Mrvová, +420 483 368 811.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tradiční Rychnovské slavnosti proběhly 26. května v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Na snímku je kynologická ukázka Policie České republiky.
27

OBRAZEM: Bubeníci, kynologové, hasiči. Rychnovské slavnosti se vydařily

Demolice v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku.

Zničené Ralsko by se mohlo stát modelem pro život ve 21. století

AKTUALIZOVÁNO

FOTO: Dračí lodě se proháněly po Jablonecké přehradě. Vyhrály Kokosy na vodě

Jablonec nad Nisou - Více než tisíc lidí dorazilo v sobotu k jablonecké přehradě. Jednak, aby podpořili svoji favorizovanou posádku Dračích lodí nebo kvůli dětskému sportovnímu dni.

Není to moje výhra, ale všech, kteří tady pracují

Jablonec n. N. - Spokojený Petr Rada poděkoval na tiskové konferenci nejen hráčům, ale všem, kteří na Střelnici pracují a připravují pro tým tak výborné zázemí a podmínky. Výhra a postup patří, podle něho, hlavně Miroslavu Peltovi. Hráči mu věří a on věří hráčům.

Je mi líto té party, která tady je, říká před odchodem Luděk Pernica

Jablonec n. N. - Tým trenéra FK Jablonec Petra Rady má, po vítězném zápase HET ligy nad Slováckem 2:0, do fotbalové Evropy cestu otevřenou. Svoji zásluhu na tom má také Luděk Pernica, pro kterého to ale byl v dresu Jablonce zápas poslední. Míří do Plzně.

Sním či bdím? Byla to pohádka s milionovým koncem

Jablonec n. N. - Po vítězném utkání se Slováckem (2:0) mohli hráči, trenér i vedení klubu právem oslavovat. Radovi borci vybojovali dosud největší "cenu" v historii jablonecké kopané.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT