close info Zdroj: Deník zoom_in Vystudoval vysokou školu, dva roky seděl u počítače jako projektant. Dnes je ale nositelem titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje. Doma na zahradě, doslova na koleně, vyrábí štípaný modřínový šindel, repliky historických luků a šípů nebo řezbářské nože.

Jak jste se dostal ke dřevu?
Docela pozdě. Dobře jsem se učil, a tak jsem šel na vysokou školu, na jaderku Českého vysokého učení technického, pak jsem přešel na strojní fakultu. Školu jsem úspěšně dokončil. Ale už v průběhu školy jsem si říkal, že to není úplně to, co chci dělat. V době studia se mi podařilo sledovat mistra tesaře Petra Růžičku při práci na Pražském hradě, kde otesával trámy. A to se mi velmi zalíbilo. Protože se mi líbí středověká kultura, už při studiu jsem začal vyrábět luky. Dodělal jsem školu a sedl si za počítač jako projektant. To jsem ale vydržel asi dva roky. Nešlo to. Něco jsem musel změnit.

Petr Klíma při výrobě modřínového šindele

Petr Klíma při výrobě modřínového šindele. | Video: Sedlák Jan

I při práci jste vyráběl luky?
Nejen to, v rámci jistého kurzu jsem si přičichl i ke klasické tesařině. A to mě chytlo maximálně. Chtěl jsem takzvaně na volnou nohu coby tesař, proto jsem si ještě musel udělat střední školu na tesařinu, abych mohl dostat živnost. S prací jsem sekl a šel se věnovat dřevu naplno. Začátky byly trochu složité, nejprve jen klasická tesařská práce, postupně jsem nabaloval věci, které mě opravdu baví. Kromě tesařiny, která je pro mě hlavním tématem, dělám také drobnou kovařinu, vyrábím hroty na šípy, hřeby nebo řezbářské nože, což jsem se naučil od svého dědy. Kovařina je pro mě ale jen takový doplněk.

Díky své zručnosti jste si postavil svépomocí i dům. Je atypický, že?
Jde o slaměný dům s konstrukcí z trámů, ručně tesaných. Stavba trvala skoro čtyři roky, i když jsem ji měl spočítanou tak na polovinu času. Ale člověk si neuvědomí, že musí také pracovat a vydělávat. Bylo to dlouhé a náročné. V celé konstrukci není jediný kousek kovu, trámy jsou spojované tradiční metodou, tedy klíny a dřevěnými kolíky. A takhle stavím i další věci. Kdyby po mě někdo chtěl dřevostavbu s použitím komerčních kovových prvků, asi bych odmítl, krásné práce se dřevem mám dost. Rád dělám práci tak, jak chci já.

Jaké má dům dispozice?
Na průměru 13 metrů, podlahová plocha 100 metrů čtverečních. Střed a část na jižní stranu tvoří hlavní obytná místnost s kuchyní a chcete-li obývacím pokojem, v ostatním obvodu jsou další místnosti.

Jste už dva roky nositelem známky Regionální produkt Českého ráje, nedávno jste získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje, hlavně za ruční výrobu tradičního šindele. Kolik ho vyrobíte?
Pracuji sám a vše je opravdu ruční práce, nepoužívám žádné stroje, jen sekyry, poříz, dláta. Takže limit výroby jen šindele je asi sto metrů čtverečních za rok. Stává se, že zavolá člověk, že chce do konce roku 150 metrů, a to v tom horizontu nedokážu zvládnout. Nejlepší je, když člověk ví, že bude chtít šindelovou střechu s předstihem tak dva roky. Práce na šindelech mi zabírá nejvíce času v roce, zájem je veliký. Ročně mám třeba tři poptávky, dvě nevyjdou kvůli času.

A co větší projekty?
Loni jsem dodělal dvouletou práci na dřevostavbě v Malé Skále, kilometr trámů, samozřejmě ručně otesaných. Opět bez elektřiny, na koleně, jen dřevo, žádné ocelové šrouby. Postavil jsem několik zahradních domků, altánů.

Pořádáte i kurzy, třeba na výrobu luků nebo nožů. Jaký je zájem?
Ročně k nám najde cestu 20 až 25 lidí, což je tak akorát. Manželka jim uvaří, je to zásah i do rodinného života, víc bychom nedali. Jezdí k nám lidé nejen z Čech, ale měli jsme tady i Němce, Francouze, Američany.

Jste jako tesař šťastnější, než když jste byl projektantem?
Určitě. Někdy mám sice stresy se zakázkami, ale jsem svým pánem. Ráno vstanu a jsem hned v práci.

Petr Klíma
Narodil se v Jablonci nad Nisou, do dospělosti žil v Bratříkově, části Pěnčína, dnes obývá dům na okraji Huntířova nad Jizerou. S řemeslem se seznámil u svého dědečka, který se zabýval celou řadou řemeslných technik, mimo jiné kovařinou.
Po absolvování střední školy se rozhodl pokračovat ve studiu na vysoké škole (ČVUT Praha, Fakulta strojní). Po jejím ukončení krátce pracoval v oboru jako projektant. Dále se věnoval práci v kovárně a vedle toho se začal zabývat výrobou replik historických luků a šípů.
Po absolvování základního kurzu pro tesaře se rozhodl vystudovat tento obor na Středním odborném učilišti v Trutnově. Dálkové studium si doplnil o praktickou výuku pod vedením tesaře Ondřeje Protivy. Sám se naučil ručně vyrábět šindel, který chápe jako logický doplněk k tesařskému řemeslu.
Od roku 2018 je držitelem ocenění Regionální produkt Český ráj pro výrobky: štípaný modřínový šindel, repliky historických luků a šípů, řezbářské nože. V současnosti se zabývá především tradiční tesařskou výrobou a pokládáním štípaného šindele.
dilnasagittaria.cz