V neděli 20. září v 10 hodin spustí Liberecký kraj nový jednotný on-line portál pro objednávání odběrů. Bude totožný s tím, jenž se v současnosti používá v Krajské nemocnici v Liberci a Nemocnici s poliklinikou v České Lípě. Přístup na něj bude ze záhlaví webu hejtmanství na adrese kraj-lbc.cz.

V Liberci jsou schopni odebrat přes 400 vzorků denně, v Jablonci je to 120, v České Lípě 75 a v Jilemnici 40.

Rozhodnutí hygieniků přišlo poté, co odběrová místa začaly obléhat fronty. Lidé se nechávají testovat i za peníze. Jak odběr probíhá? „Strčili mi do nosu vatičku jako na čistění uší, jenom delší. Dotkli se sliznice v nose a pak zatlačili ještě dál, až někam hluboko do hlavy. Bylo to hnusné, naštěstí to netrvá dlouho, za minutu hotovo,“ přiblížil 44letý Pavel z Jablonecka, který musel test podstoupit kvůli práci. Jako státní zaměstnanec se setkává se spoustou lidí, mnohdy potencionálně rizikových.

Jaroslava se nechala poprvé testovat 27. května, protože chtěla jet na prodloužený víkend do Rakouska a bez testu to tehdy nešlo. Zavolala svému lékaři, jestli by ji na test na Covid-19 mohli poslat. Udělali jí stěr z krku, zaplatila poplatek 5 eur. Rodilá Jablonečanka totiž bydlí v německé Žitavě. „Pak mi laboratoř poslala ještě vyúčtování, které dělalo dalších skoro 60 eur. Ve finále mě ale nikdo nikde nekontroloval, na hranicích jen mávli, ať jedu,“ popsala.

Jsou i firmy, které své zaměstnance nechávají testovat plošně. Třeba jablonecká Česká mincovna. „Kolega, se kterým se prakticky téměř nepotkávám, u nás v práci onemocněl,“ popsal jeden ze zaměstnanců.

Na testy ale nešli jen nejbližší spolupracovníci nakaženého. Vedení zaplatilo testy úplně pro všechny a také vydezinfikování všech prostor i všech kanceláří.

„Roušky s logem mincovny a nanofiltry do nich dostávají všichni zaměstnanci jako ochranné pracovní pomůcky,“ doplnila mluvčí České mincovny Lenka Klimentová.

Příběh nakaženého

Statný čtyřicátník z Jablonecka prodělal onemocnění Covid-19 už na jaře. Nakazil se od manželky, která pracuje ve velkém kolektivu. Dnes se nad tím usmívá. Za úsměvem se ale viditelně skrývá respekt. „Když se koronavirus začal objevovat v televizi, nevěnoval jsem tomu pozornost. Za pár týdnů od prvních čísel nakažených jsem dostal zničehonic vysoké teploty. Dusil jsem se, upadal jsem do bezvědomí,“ zavzpomínal.

Záchranka muže v těžkém stavu odvezla do krajské nemocnice. Testy potvrdily Covid-19. Manželka, taktéž pozitivní, přitom netrpěla skoro žádnými symptomy. „Pár dní jsem o sobě vůbec nevěděl. Pak jsem se probral na kyslíku a věděl jsem, že to je dobré, že to je za mnou. Přesto jsem byl ještě pár týdnů strašně slabý. O tom, že jsem chytil koronavirus, jsem se dozvěděl, až když jsem nabyl vědomí,“ popsal.

Od té doby poctivě nosí roušku. Nosil ji do společnosti či obchodu i v létě, kdy vláda nařízení proti šíření koronaviru uvolnila. „Neměli to pouštět, i v Německu se roušky nosily do obchodů přes léto pořád. Bojím se těch, kteří roušky teď odmítají a zesměšňují jejich nošení. Já osobně mám před Covidem-19 obrovský respekt. Nechci, aby si někdo z mých blízkých prošel tím, co já,“ uzavřel. Když to říká, má tenhle stokilový chlap slzy na krajíčku.