Kliknutím zvětšíteBude se na vršku mezi Rádlem a Jabloncem nad Nisou těžit stavební kámen? Les, ve kterém na začátku roku probíhaly vrtací práce a sondování podloží, firma České štěrkopísky uvedla do původního stavu. „Zatím víme jen to, že nikdo o těžbu kamene ve zmíněné oblasti nepožádal,“ sdělil Václav Vít, obyvatel jednoho z domů v části Jablonce Dobrá Voda nedaleko zkoumaného vrchu. Jako geodet se o průzkum začal zajímat už v době prvních vrtů.
Město Jablonec s případnou těžbou i průzkumnými vrty na vrchu Hradešín mezi Rádlem a Jabloncem nesouhlasí. Stanovisko, které opustilo magistrát v pondělí 25. dubna, adresovalo Lesům ČR, kraji a ministerstvu zemědělství. „Samozřejmě jsme ještě odpovědi dostat nemohli,“ sdělila mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová. Proti případné těžbě je i sousední město Rychnov u Jablonce a obec Rádlo, na jejímž katastru se místo zájmu těžařů nachází.
Vrtné soupravy se na vrchu Hradešín objevily poprvé na začátku letošního roku. Pohyb těžké techniky v místech častých výletů místní vyděsil. „Soupravy vrtaly přímo v cestách, a to i na stezce mikroregionem Císařský kámen,“ poznamenal jeden z obyvatelů nedalekých domů. Ty paradoxně patří do Jablonce, průzkum probíhal jen asi čtyři sta metrů od nich směrem k Rádlu a silnici I/65.
Pokud průzkumy těžební společnosti České štěrkopísky prokážou, že naleziště stavebního kamene je ekonomicky využitelné, začne úřední kolečko schvalování po dotčených orgánech. „Průzkum je prvním krokem k ověření bohatosti ložiska, neznamená to, že orgány i po ověření dají projektu zelenou. Postupujeme podle map ložisek zpracovávaných v 70. a 80. letech minulého století,“ popsal mluvčí společnosti Petr Dušek. Výsledky průzkumu bude firma znát v řádu měsíců.
Průzkum probíhal v místech pozemků státního podniku Lesy ČR. Ten k němu dal souhlas po souhlasných vyjádřeních dalších orgánů, mimo jiné Libereckého kraje. Lesy ČR posoudily možné provedení vrtů a neshledaly překážky. Majitel pozemku je výhledově ochoten těžbu posvětit. „Bude-li na základě výsledků ložiskového průzkumu určeno chráněné ložiskové území a rozhodne-li báňský úřad a další orgány o povolení těžby nerostných surovin, Lesy ČR těžbu nerostů umožní,“ sdělila mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Otevření nového lomu ale musí jako první předcházet změna územního plánu, která je zcela v kompetenci zastupitelstva obce, v jejímž katastru se pozemek nachází. „Myslím, že k tomu nedojde,“ poznamenal starosta Rádla Miroslav Šikola.
Nutná je i změna zásad územního rozvoje Libereckého kraje a také hodnocení vlivů na životní prostředí EIA. Těžbu musí schválit i báňský úřad. Proces tak trvá velmi dlouho. „Otevření pískoven trvá průměrně sedm let a kamenolomů až desítky let,“ přiblížil ředitel Kamenolomu Brniště na Českolipsku Petr Houska.
České stavebnictví se přitom potýká s hrozbou nedostatku stavebního kamene. Situace se zásadně zhorší v horizontu deseti let, kdy dojde k vytěžení zásob na mnoha kamenolomech. Více než třicet let se nepodařilo otevřít žádné nové ložisko. V Česku ale jakákoliv těžba naráží na razantní odpor veřejnosti a ekologických organizací. „Přispívají k tomu i mediální kampaně, které již v průběhu správního řízení o povolení dobývání ložiska prezentují jakoukoliv nepřípustnost těžby za jakýchkoliv podmínek v dané konkrétní lokalitě,“ poznamenal ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby.
Do 10 let podle něj skončí až 60 procent z 204 aktivně činných kamenolomů v České republice. „Důsledkem budou nejen výpadky v produkci, ale také zvýšená dopravní zátěž v některých regionech a horšící se kvalita, která je zejména při stavbě dálnic a železnic hodně důležitá,“ doplnil Godány.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
