Že se má důl Turów rozšiřovat, není pro české obce u polských hranic žádná novinka. Mluví se o tom už roky. Jenže polským těžařům končí za čtyři a půl roku koncese a v dole se nachází tolik hnědého uhlí, že se nestihne do té doby vytěžit.

„Naše propočty říkají, že hnědé uhlí se tu dá těžit zhruba do roku 2044. A naším záměrem je vytěžit veškeré dostupné zásoby," uvedl nedávno generální ředitel PGE Marek Woszczyk.

Minulý týden už proběhla koordinační schůzka polských těžařů se zástupci Libereckého kraje.

Zatímco těžařům přinese rozšíření dolu zisk, pro obce na české straně a německou Žitavu jde o vážnou hrozbu. „Rozšířením a hlavně prohloubením dolu může dojít k tak velkému poklesu spodních vod, že by o vodu mohla přijít celá oblast Frýdlantska," upozorňuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Důl má podle představ Poláků expandovat k Žitavě a směrem k osadě Uhelná, Václavicím a Vítkovu. Už teď je přitom Uhelná vzdálená od dolu necelých 300 metrů.

Obavy panují hlavně o spodní vody

Zatím všechny modely potvrzují, že kvůli rozšíření dolu se spodní vody ztratí. Otázkou je, do jaké míry a co se s tím dá dělat.

„Problém je, že technické řešení existuje, ale je nad naše finanční možnosti. Tím nemyslím jen možnosti naší společnosti, ale všech obcí na Frýdlantsku dohromady," říká ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.

Právě ta si teď nechala vypracovat detailní studii na posouzení dopadu rozšíření těžby na zásoby pitné vody a na likvidaci odpadních vod na území Frýdlantska. Podobný dokument zadala i Severočeská vodárenská společnost, pod kterou patří oblast Hrádecka a Chrastavska. V nejhorší variantě je možné přivést vodu na Frýdlantsko z Jizerských hor, z přehradních nádrží Souš nebo Josefův Důl, ale ani to není ideální řešení.

„Pokud bychom dopravovali vodu na Frýdlantsko z Jizerek, muselo by se zase najít náhradní opatření pro oblast Jablonecka a Liberecka, které jsou teď z těchto přehradních nádrží zásobovány," vysvětluje Olyšar.

Podle něj se přitom náklady na vyřešení zásobování pitnou vodou pro Frýdlantsko v případě rozšíření Turówa pohybují kolem jedné miliardy korun. „To jsou náklady, které odmítáme platit, nehledě na to, že na to ani nemáme. Tady musí pomoci stát. I když nejlepší by bylo, kdyby to zaplatil ten, kdo celou věc způsobil, tedy polská strana, ale tomu příliš nevěřím," dodal.

Pomáhá také ministerstvo

Že obavy o zdroje pitné vody nejsou liché, je zřejmé už dnes. Už teď je například Oldřichovský potok kvůli těžbě po většinu roku suchý. Z hydraulického modelu, který zpracovala společnost Aquatest vyplývá, že nejvíc ohrožené jsou hladiny podzemních vod u Uhelné a vodnost na Václavickém potoce. V případě Frýdlantska pak hrozí ztráta dvou zdrojů podzemní pitné vody od státních hranic k řece Smědé.

Dopady hnědouhelné těžby

„Zatím jen sbíráme informace o všech možných dopadech rozšíření těžby na naše území," říká náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný. Ten také varuje před zvýšeným hlukem, prašností, ovlivněním klimatu, pohybem výsypek nebo odtokem znečištěných vod z výsypek do povrchových vod na Frýdlantsku. „Ministerstvo životního prostředí teď rovněž nechává zpracovávat velkou studii dopadů, na které se podílí i Česká geologická služba. Hotová by měla být do konce roku," upřesňuje Jadrný.

Studie by měla říct, jakou nejpravděpodobnější variantu ztráty spodních vod, ale i dalších negativních vlivů, rozšíření těžby přinese. Až budou známá tato fakta, plánuje se další jednání s polskou stranou na úrovni ministerstev o konkrétních krocích a opatřeních. O vývoji budeme nadále informovat.