Kliknutím zvětšíteTato oblast zasahuje část Jizerských hor od osady Jizerka přes Smrk, Velkou Jizerskou louku až po polské Orle. Postupně se k ní přidaly ještě další dvě oblasti – Beskydská a Manětínská, dvě rezervace jsou na Slovensku, jedna v Polsku.
I když oblast tmavé oblohy patří k nejtemnějším u nás, zdaleka to neznamená, že se tu setkáte s absolutní tmou. Světelné znečištění zasáhlo i tam. „V úplné tmě můžete vidět na obloze přes tři tisíce hvězd. Na Jizerce jich za jasné noci můžete pozorovat zhruba 1900, ale třeba v Praze jich uvidíte sotva 50,“ upozornil Pavel Suchan z Astronomického ústavu ČR.
A například Krkonoše už jsou podle mapy světelného znečištění osvětleny tak, že tam není možné oblast tmavé oblohy vůbec vyhlásit. Teď navíc hrozí další nárůst v souvislosti s budováním ohromného centra zimních sportů na polské straně hor.
Světelný smog přitom nezasahuje jen velké aglomerace. Šíří se až do vzdálenosti 300 kilometrů, světlo z Prahy tedy zasahuje až nad Jizerské hory. Původní černou oblohu už podle Suchana už nenajdete nikde v Evropě.
O to víc je podle odborníků potřeba tmu chránit. A to nejen kvůli astronomickým pozorováním. Vyhlášení tmavé rezervace má i praktický dopad. Své o tom vědí třeba obyvatelé Frýdlantského výběžku u polských hranic. Ještě nedávno je celé noci ozařovalo světlo z obřích skleníků v Bogatyni. „Vyhlášení rezervace tmavé oblohy nám mimo jiné pomohlo řešit světelný smog z polských skleníků. I když ne docela, protože slíbené zastínění se někdy nepoužívá. V budoucnu plánuje polský investor navíc rozšíření skleníkové plochy až na sto hektarů. To je světlo, jaké vydává stotisícové město,“ připomněl hejtman Marin Půta.
Díky vzniku rezervace tmavé oblohy se ale podařilo apelovat na polskou vládu, která už do Bogatyně vyslala inspekci, jež by měla nedostatky řešit.
Světelný smog má negativní vliv nejen na člověka a jeho spánek, ale i na přírodu. „Polovina všech živočichů žije, loví a rozmnožuje se v noci. U hmyzu jsou to dokonce dvě třetiny. Pokud nemají vhodné podmínky, tedy tmu, výrazně je to ohrožuje,“ uvedl Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny.
K nebezpečí světelného znečištění nejsou hluší ani politici. V roce 2017 vznikla mezioborová komise, která se problematikou začala zabývat a vydala i manuál, který obcím radí, jak postupovat v případě pořádaní nevhodných akcí a jak je například promítnout do různých vyhlášek. „Kromě toho jsme vyčlenili 30 milionů korun, aby se minimalizovalo světelné znečištění z veřejného osvětlení,“ zmínil náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.
Sjezdovky jako zářič
Na světelné znečištění upozornili už v 60 letech minulého století Američané. V 90. letech se ochrana před světelným smogem poprvé promítla do zákonů některých zemí. V ČR zatím legislativně ukotvena není, dotčeným orgánům ale přeci jen umožňuje určitý vliv. Například může korigovat výstavbu nových sjezdovek. Právě ty způsobují velmi značné světelné znečištění. Světlo se totiž odráží od bílého sněhu a šíří se tak mnohem dál.
Navíc se podle odborníků používá nepřiměřená intenzita. „Sjezdovky se ozařují v objemu sto lumenů, ke svému účelu bylo stačilo půl lumenu,“ doplnil Suchan.
„V rámci stavebního řízení se ale můžeme domluvit i na tom, aby byla intenzita osvětlení přiměřená. To se teď může uplatnit například při vzniku nových sjezdovek na Ještědu,“ podotkl krajský ředitel společnosti Lesy ČR Ludvík Řičář.
Lyžaři na sjezdovkách nejsou jedinými znečišťovateli přírody světlem. Zvířata v lese ruší například běžkaři se svými čelovkami, v létě pak cyklisté, kteří vyjíždějí v noci. A v poslední době se podle lesáků k této skupině přidali ještě houbaři, kteří vyrážejí za úsvitu s čelovkou, jen aby byli mezi prvními.
Na sportovce chtějí ochranáři zacílit kampaní, která jim vysvětlí, jaké dopady má na přírodu světlo v noci. „Osvědčilo se, když to ukážete na konkrétním příkladu. Jako se to loni projevilo při kampani na ochranu tetřívka, který je extrémně citlivý na hluk i světlo a jakékoli vyrušení pro něj může mít v extrémních podmínkách hor fatální důsledky,“ nastínil Jiří Hušek. Na našich horách podle něj přitom žije čtyřicet posledních kohoutků a zhruba stejný počet slepiček tetřívka, což se už přibližuje hranici vyhynutí.
„Tím, že vznikla oblast tmavé oblohy, můžeme postupně ovlivnit myšlení lidí, ukázat, že je to skutečně závažné téma,“ doplnil Hušek.
Neblahý vliv člověka na přírodu v noci si uvědomují třeba na Slovensku, kde nejen kvůli bezpečnosti turistů platí v Tatranském národním parku zákaz vstupu od soumraku do svítání.
Nesvítí zbytečně?
Města a firmy by pak mohly slyšet na ekonomické aspekty. Ve veřejném prostoru se často svítí zbytečně moc. „Jen v ČR se nevhodným osvětlením zbytečně prosvítí energie za dvě miliardy korun,“ vyčíslil Suchan. Přitom by stačilo málo: používat svítidla určená pro daný účel, používat teplé oranžové barvy než bílé, které mají větší dosah, nesvítit mimo určený prostor a pokud to není potřeba, nesvítit vůbec. „Když na to nepřijdeme včas, může se stát, že naše děti už budou znát Mléčnou dráhu nikoli z oblohy, ale jen z reklamy na čokoládu,“ uzavřel Pavel Suchan z Astronomického ústavu.
Jizerská oblast tmavé oblohy zabírá zhruba 75 kilometrů čtverečních a rozkládá se na území dvou států. Na české straně kopíruje tok Jizery od Martinského údolí a zahrnuje území od osady Jizerka až ke Smrku. Na polské straně pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu a sahá k osadě Orle.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
