Domácí koláče, svačiny, smaženky, saláty, zákusky, obložené housky a vše, co správná hospodyňka schraňuje ve spíži, jste mohli najít také v obchodu s lahůdkami, který se již dvacet let nachází v Rooseveltově ulici v Jablonci nad Nisou. Jenže zhruba před pěti měsíci majitelka krámek vesnického tipu zavřela. Jediný obchod, který otvíral v půl šesté ráno, zanikl. Řemeslníci přišli o svačinu, senioři o zákusky, kolem- jdoucí o koláčky. A protože by to byla škoda, rozhodl se pokračovat v této tradici osmadvacetiletý Tomáš Šulc se svou ženou Zuzkou, jako svůj první byznys.

Kdy přišla myšlenka, že byste si mohli pronajmout prostory tohoto tradičního obchodu a vytvořit z něho Kavárnu a lahůdky „U Šuldy“?

Když jsem se dozvěděl, že jsou tyto prostory k pronájmu, končil jsem zrovna ve své dosavadní práci číšníka. Přestože jsem neměl v plánu podnikání, myšlenka, že navážu na tradici tohoto unikátního obchodu a přidám něco navíc, mě nadchla.

Něco navíc? 

Ano, zanechali jsme podstatnou část krámku, kam lidi byli zvyklí chodit pro svačiny, domácí koláče, pomazánky nebo zákusky. Chtěli jsme ale nějaký posun. Uvažovali jsme tak, aby vzniklo, něco, co tu ještě není. V kavárně si dáte kávu a zákusek, v cukrárně to samé, ale abyste si dali kávu a zabalili vám zdravou svačinu s sebou, takových provozoven moc není. Spojili jsme tedy lahůdky s kavárnou, kde děláme i snídaně nebo polévky, které každý den obměňujeme.

Vraťme se na začátek, byl to váš sen, provozovat podnik tohoto typu? 

Už od malička jsem se pohyboval v restauracích. Táta měl v nájmu penzion, tam jsem mu také pomáhal a veškeré brigády jsem měl v pohostinství. V posledním zaměstnání jako číšník jsem setrval sedm let. Myšlenky, na to mít něco pro sebe a být svým vlastním pánem, postupně přicházely, ale vždy je to o penězích. Už jsem měl jít dělat střechy, což by mě vyneslo hezké finance, ale dozvěděl jsem se o této příležitosti, tak jsem se jí chopil. A děda, který mě vždy v mých snech podporoval, by byl na mě určitě hrdý.

Takže jste se vzdal snadno nabitých peněz a naopak je investoval? 

Při každé rekonstrukci, zjistíte, že potřebujete víc, než jste počítali. Tady to bylo zhruba o sto tisíc korun. Za dva měsíce jsme předělali odpady, udělali záchody, vybudovali přepážky, bar. Hlavně jsme chtěli otevřít, co nejdříve. Čím déle bude krámek zavřený, tím víc si lidé budou říkat, že je zavřený a nezůstane v povědomí lidí, kteří sem byli naučeni chodit za těch dvacet let. Sázeli jsme tedy na tradici obchodu, protože se ženou začínáme od úplné nuly.

Kolik vás v kavárně pracuje? 

Já a manželka Zuzka. Dále tu máme dvě dívky, které nám pomáhají. Každý den se sházíme v půl čtvrté ráno, kdy začínáme s výrobou domácích baget a pomazánek.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Jablonecko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase v úterý.