V podstatě není nijak přepychová, působí ale křehce, vzdušně a je zdobena antickými gemami řezanými v onyxech, sardonyxech a chalcedonech. Podle fotografií originálu, který je vystaven v Louvre, ji sestrojil turnovský šperkař Jiří Urban. Řeč je o císařské koruně Napoleona Bonaparte. Návštěvníci turnovského muzea si její repliku mohou prohlédnout od 13. ledna do 6. února.

„Náročná zlatnicky až tak moc nebyla, protože je to jednodušší koruna s klasickými technikami. Krása koruny je v kamenech, to dělala Eva Mrákotová Víšková. Rytiny jsou opět provedeny v přírodním kameni s co nejvěrnějším dostupným zabarvením a přesností jako na originále,“ přiblížil Urban. Právě použití přírodních materiálů pro vytvoření napodobenin antických kamenů dělají z této koruny unikátní záležitost.

V pondělí 10. ledna se v jablonecké České mincovně (ČM) uskutečnila slavnostní ražba neprodejných stříbrných medailí Jizerská 50.
Jizerská padesátka má svoji minci. Vznikla v Jablonci nad Nisou

Dílo vyrobil Urban na přání soukromého sběratele a měla by být součástí vznikající naučné nadační sbírky, prozatím v utajení. Jak autor naznačil, v nadaci bude osobně figurovat. Za svou kariéru Urban zhotovil sedm kopií panovnických korun, například Svatováclavskou nebo císařskou korunu Karla IV. „Dělám co nejvěrnější kopie tak, aby zcela odpovídaly své předloze. Samozřejmě je kvůli ceně netvořím ze zlata, ale z pozlaceného stříbra,“ doplnil Urban.

Originál okopírované císařské koruny nechal Napoleon Bonaparte zhotovit ke své korunovaci v roce 1804. Při samotném obřadu si nejprve na hlavu vsadil zlatý vavřínový věnec, kterým demonstroval svou příslušnost k řadě římských císařů a poté si nasadil i novou korunu, která je volnou nápodobou koruny Karla Velikého, aby byl uveden i do vztahu k historickému sjednotiteli Evropy. Koruna sestává z obroučky, z ní vybíhá osm půloblouků, takzvaných kamar, které se na vrcholku protínají a celou korunu završuje křížek.

Klenoty zničila revoluce

Koruna Karla Velikého byla spolu s dalšími dvaceti dalšími, uloženými v pokladnici chrámu Saint Denis, zničena během Velké francouzské revoluce, takže Napoleonovi zlatníci se mohli opřít jen o její popis a grafické vyobrazení. Napoleon pak svou korunu použil i ke své druhé korunovaci po návratu v roce 1815, ale zdá se, že to byl poslední korunovační klenot vyrobený pro francouzského panovníka.

Napoleonův nástupce, Ludvík XVIII., zrušil obřad korunovace a další francouzský král Karel X., jenž obřad opět obnovil, se nechal korunovat korunou Ludvíka XV. z roku 1722, která řádění revolucionářů naštěstí přežila.

Archeologové nalezli 4000 let starou deskovou hru.
V ománské poušti byl ukrytý poklad, čtyři tisíce let stará desková hra

„Někdejší císaři rádi zdůrazňovali svou legitimitu a návaznost na římské imperátory použitím antických gem, řezaných v onyxech, sardonyxech a chalcedonech, a na čtyři desítky takových rytin zdobí i Napoleonovu korunu. Koruna je osázena kameny, které zdobí starořecké motivy, jako jsou tančící dívka s vířícími šaty a amforou, dvojportrét urozeného páru, červenobílá bohyně války Athéna nebo křesťanský archanděl Michael, obránce víry, který vyhnal Adama s Evou z Ráje. Skutečná velikost je od 12 po 30 milimetrů,“ doplnil kurátor sbírky výtvarného umění a šperku turnovského muzea Miroslav Cogan.

Stejně jako v případě Urbanovy kopie koruny v Cáchách, kterou nechal pro relikviář Karla Velikého zhotovit císař Karel IV., také v kopii Napoleonovy koruny se Urban rozhodl pro obtížnější, ale autentičtější cestu, pro rytiny v přírodních kamenech. S nimi se opět mistrně vypořádala Eva Mrákotová Víšková.